Ústavní soud vyhověl Senátu a zrušil zdanění církevních restitucí

Ústavní soud vyhověl Senátu a zrušil zdanění církevních restitucí

Ústavní soud vyhověl návrhu senátorů a zrušil spornou část zákona o zdanění finančních náhrad z církevních restitucí. Zdanění prosadila vláda s podporou poslanců KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Zákon prezident Miloš Zeman podepsal v květnu, více než čtyři desítky senátorů v čele s Petrem Šilarem (KDU-ČSL) ale podali návrh na zrušení zdanění.

„Dodatečné snížení finanční náhrady za křivdy způsobené zločinným komunistickým režimem míří proti základním principům demokratického právního státu,“ konstatoval Ústavní soud. okud by soud nezasáhl, podléhaly by finanční náhrady za nevydaný majetek 19procentnímu zdanění, a to od ledna 2020. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat celkem 59 miliard korun navyšovaných o inflaci.

Plánované zdanění finančních náhrad podle ÚS vůbec nebylo daní v pravém slova smyslu. Ve skutečnosti šlo o snížení náhrady, na jejíž celou výši vznikl církvím a náboženským společnostem právní nárok a legitimní očekávání okamžikem uzavření smluv o vypořádání. „Nešlo primárně o čestný úmysl naplnit státní pokladnu,“ řekl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.

Nález Ústavního soudu argumentuje také tím, že žádnému jinému okruhu restituentů se po roce 1989 nestalo to, co církvím, tedy aby stát zpětně zpochybnil jejich restituční nárok. U církví má navíc finanční náhrada vedle restitučního účelu také další funkci – měla by připravit církve a náboženské společnosti na budoucí ekonomickou odluku od státu. Zákon totiž stanoví, že dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.

„Jsem rád, že třicet let po pádu komunismu to nejsou komunisté, kdo určuje meze působení církví. Je to dobrá zpráva pro všechny, kterým leží na srdci svoboda a demokracie,“ vyjádřil se k nálezu Ústavního soudu kardinál Dominik Duka.

Komentáře