Senátoři vrátili Sněmovně zákon o týrání zvířat. Chtějí, aby tresty byly přísnější

Senátoři vrátili Sněmovně zákon o týrání zvířat. Chtějí, aby tresty byly přísnější

Senát vrátil do Poslanecké sněmovny novelu trestního zákoníku, která upravuje tresty za týrání zvířat. Senátorům se tresty zdají příliš mírné a zákon vrátili poslancům k novému posouzení. Za týrání zvířat by mělo hrozit místo pěti až šest let vězení. Za chov zvířat v nevhodných podmínkách, tedy za provozování množíren, by mohlo v krajním případě hrozit až deset let vězení.

Sněmovna původně zpřísnění trestů odmítla. Schválila pouze to, že by soudy mohly samostatně ukládat zákaz chovu zvířat až na deset let pro jednotlivce a až na 20 let pro firmy. Schválený trest zákazu chovu zvířat míří především na provozovatele tzv. „množíren“, tedy chovů, jejichž hlavním cílem je zisk z prodeje štěňat. Dodržování zákazu měli podle původní předlohy kontrolovat pracovníci probační a mediační služby. Poslanci ale kontrolou pověřili veterinární správu.

Za výborový návrh se přimlouvala spoluautorka původní předlohy a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Podle ní je zpřísnění trestů nutné kvůli odrazujícímu účinku. Předseda senátního ústavně právního výboru Miroslav Antl (za ČSSD) podobně jako právníci z řad poslanců namítal, že zpřísněné tresty budou shodné jako sankce za týrání lidí a ničemu nepomohou. Účinnější by podle Antla bylo lépe využívat dosavadní tresty včetně pokuty až do půl milionu korun.

Podobně místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer (ODS) se obával, že zpřísnění trestů bude jen „výstřel do tunelu“ a nečinnost kompetentních institucí nezmění. Nejlepším trestem by podle Oberfalzera bylo, pokud by trýznitel zvířat musel podstoupit to, co zvířatům učinil. Oberfalzer přiznal, že si jako chlapec „hrál“ se žábami a bylo mu to vráceno tím, že už dvakrát absolvoval kolonoskopii, tedy endoskopické vyšetření tlustého střeva pomocí sondy.

Komentáře