Poslanecká sněmovna schválila prodloužení nouzového stavu až do 17. května

Poslanecká sněmovna schválila prodloužení nouzového stavu až do 17. května

Nouzový stav a s ním i vládní omezení proti šíření nového koronaviru budou trvat minimálně do neděle 17. května. Prodloužení stavu nouze v úterý schválila Sněmovna. Hlasování původně iniciovala vláda, která se snažila prosadit trvání nouzového stavu až do 25. května. V Poslanecké sněmovně nakonec pro prodloužení do 17. května hlasovalo 54 ze 101 přítomných poslanců.

„Z epidemiologického hlediska je nutné i nadále bránit nekontrolovanému šíření epidemie potřebnými opatřeními a naše země je i nadále ve stavu nebezpečí. I nadále jsou ohroženy životy, zdraví, majetek, ale i vnitřní pořádek a bezpečnost,“ zdůrazňoval premiér Andrej Babiš (ANO). „Věřím, že s další žádostí o prodloužení nouzového stavu tu stojím už naposledy.“

O termínech prodloužení nouzového stavu Sněmovna hlasovala postupně podle předchozího orientačního hlasování. Návrhu vlády, o němž Sněmovna rozhodovala jako o prvním, chyběl jediný hlas. Návrh pravice na pokračování stavu nouze do čtvrtka 7. května plénum zamítlo. Komunistický návrh podpořilo 54 ze 101 přítomných poslanců, proti jich bylo 24. O dalším návrhu pravice s termínem neděle 10. května už dolní komora nehlasovala.

Poslední vlna uvolňování obchodu a služeb má nastat 25. května. Vláda nyní hledá cesty, jak zachovat restriktivní omezení mezi koncem nouzového stavu a 25. květnem. Podle premiéra Babiše už v pondělí projedná novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, která by posílila kompetence ministerstva zdravotnictví tak, že by o restrikcích mohl rozhodovat resort. Měl by mít možnost zakázat nebo omezit provoz obchodů či služeb nebo nařídit používání určitých hygienických opatření.

Vláda schválila odměny pro policisty, hasiče, celníky a vojáky, kteří pomáhají s epidemií

Vláda schválila odměny pro policisty, hasiče, celníky a vojáky, kteří pomáhají s epidemií

Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) v pondělí schválila celkovou výši zvláštních odměn pro vojáky, celníky, policisty a hasiče, kteří pomáhají se zvládnutím epidemie koronaviru. Na služební platy vojáků z povolání uvolní 35,6 milionu korun. Na platy příslušníků Celní správy má jít 44,2 milionu korun navíc. Na platy policistů získá ministerstvo vnitra 783,9 milionu korun a na platy hasičů 99,76 milionu korun.

„Epidemie covid-19 nerespektuje pracovní dobu ani nárok na odpočinek. To znamená vyšší náklady na platy, pohotovosti, přesčasy a v neposlední řadě i na odměny u policie i hasičů,“ komentoval výsledek jednání vlády ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Celkově byl podle Hamáčka rozpočet vnitra posílen o 1,2 miliardy korun.

O mimořádných odměnách pro pracovníky v sociálních službách chce vláda rozhodnout ve čtvrtek. Podle návrhu ministerstva práce by zaměstnanci v sociálních službách měli dostat příplatek od 15 do 45 tisíc korun hrubého za měsíc. Podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Maláčové (ČSSD) si odměnu nezaslouží jen ti, kteří pracují s nakaženými, ale i ostatní personál. Zmínila třeba kuchařky či uklízečky.

Ocenit náročnou a obětavou práci přislíbil premiér Andrej Babiš také pracovníkům ve zdravotnictví. „Za velice důležité považuji okamžitě navrhnout odměny pro zdravotníky, kteří jsou v první linii a samozřejmě i v domovech seniorů a v sociálních službách,“ prohlásil tehdy předseda vlády. Peníze měly podle něj směřovat zejména pro odběrové týmy, záchranku, hygieniky, infekční oddělení, ARO, laboratoře a ostatní zdravotníky pečující o pacienty s nákazou koronavirem.

Ministr Petříček: Věřím, že od července by mohli Češi na Slovensko či do Rakouska

Ministr Petříček: Věřím, že od července by mohli Češi na Slovensko či do Rakouska

Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD) v dnešním rozhovoru pro Hospodářské noviny naznačil, kdy bude možné vyrazit na zahraniční dovolenou. Petříček věří, že od července by mohli čeští turisté navštívit Slovensko či Rakousko, v případě příznivého vývoje epidemie covid-19 v regionu to může být i dříve.

„Pro turisty jsme chtěli například od července otevřít Slovensko nebo Rakousko a od srpna třeba i další destinace. Pokud situace bude stále pozitivní, může to být i rychleji. V případě nejpoškozenějších států, jako jsou Itálie, Francie, USA, je ještě předčasné mluvit o tom, kdy do nich bude možné cestovat,“ uvedl Petříček. Dál nicméně podle něj platí doporučení, že přes uvolňování pravidel by lidé neměli cestovat do zahraničí s výjimkou nutných případů.

Ministr zahraničí také uvedl, že se společně se svými protějšky ze sousedních států intenzivně zabývá koordinací při uvolňování restrikcí. „Věřím, že od července bychom se mohli vracet k normálnímu fungování schengenského prostoru. Samozřejmě situace bude odlišná v zemích, kde se epidemie nevyvíjí dobře a kde zpomalení nákazy není tak výrazné jako v našem regionu,“ řekl ministr ve zmiňovaném rozhovoru.

Češi mohou od pátku znovu vyjet do zahraničí, kvůli restrikcím ostatních zemí a zastavené mezinárodní dopravě je to ale zatím často jen teoretická možnost. Lidé, kteří vycestují, se musí při návratu prokázat negativním testem na koronavirus, nebo jít do dvoutýdenní karantény.

Vláda požádá Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu do 25. května

Vláda požádá Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu do 25. května

Vláda dnes schválila materiál ministerstva zdravotnictví, na základě kterého požádá Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu. Ve čtvrtek vládní představitelé uvedli, že chtějí prodloužení nouzového stavu do 25. května, aby bylo možné zachovat restriktivní opatření přijatá kvůli epidemii koronaviru. V Česku v tuto chvíli platí nouzový stav do 30. dubna.

Podle vlády je třeba nouzový stav zachovat, aby bylo možné restriktivní opatření uvolňovat postupně. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) ve čtvrtek vyjádřil obavy, že náhlým ukončením všech restrikcí ke konci dubna by se mohla skokově zhoršit dosud dobrá epidemiologická situace ohledně koronaviru.

Schůze Poslanecké sněmovny k prodloužení nouzového stavu by mohla podle jejího předsedy Radka Vondráčka (ANO) začít 28. dubna dopoledne. Schůze by měla proběhnout v redukovaném režimu, které by se účastnilo 102 poslanců. „Doufám, že to všechno zvládneme během jednoho dne, a máme rezervu: středu,“ řekl Vondráček. Sněmovna ve zhruba polovičním počtu poslanců nouzový stav už jednou prodloužila.

Nouzový stav v Česku platí od 12. března, sněmovna ho už jednou prodloužila do konce dubna. Pro další prodloužení nouzového stavu je opět nutný souhlas sněmovny.

ČSSD povede do krajských a senátních voleb bývalý místopředseda Michal Hašek

ČSSD povede do krajských a senátních voleb bývalý místopředseda Michal Hašek

Někdejší hejtman Jihomoravského kraje a jeden z hlavních protagonistů tzv. „lánského puče“ Michal Hašek byl zvolen do funkce volebního manažera ČSSD. O zvolení informoval na svém facebookovém profilu předseda strany Jan Hamáček, který Haška do funkce navrhl. Volby do třetiny Senátu a do zastupitelstev krajů se budou konat 2. a 3. října.

„Grémium ČSSD dnes na můj návrh schválilo Michala Haška jako volebního manažera ČSSD. Oslovil jsem ho jako člověka s velkou zkušeností s fungováním regionální i parlamentní politiky a celé ČSSD. Jsem rád, že je Michal ochoten ČSSD v nynější situaci pomoci,“ uvedl předseda Hamáček.

Hašek v současnosti působí jako advokátní koncipient a zároveň jako poradce dokonce dvou ministrů – ministra vnitra a předsedy ČSSD Hamáčka a ministra zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD). Jeho časový management tak musí být obdivuhodný.

Ostatně právnický titul JUDr. získal Hašek za podivných okolností. Jeho rigorózní práce podle slov expertů odpovídala úrovni referátu na střední škole. „Ani jednu z prací bych neuznal nejen jako diplomovou, ale ani jako seminární,“ zhodnotil jeho dílo Petr Bezouška z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Aktivní politiku Hašek opustil poté, co se provalila tajná schůzka s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku. Po ní se předsednictvo strany pokusilo odstavit předsedu ČSSD Bohuslava Sobotku od vyjednávání o vládě. Hašek tehdy sedmkrát zalhal v přímém přenosu, když tvrdil, že se žádná schůzka nekonala. Právě během vysílání ale schůzku potvrdil exministr vnitra Milan Chovanec. Hašek se politických funkcí vzdal v listopadu 2013, jako poslanec skončil 23. dubna 2014. Do roku 2013 zastával až třicet různých funkcí, za což byl často kritizován v médiích.

Opozice nevidí důvodu k prodlužování nouzového stavu déle, než do 30. dubna

Opozice nevidí důvodu k prodlužování nouzového stavu déle, než do 30. dubna

Parlamentní opoziční strany ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN nevidí důvod k prodloužení nouzového stavu za 30. duben. Centrální nákupy, kterými argumentuje ministerstvo vnitra, se podle nich dají řešit i novelou zákona o veřejných zakázkách, jiné důvody podle nich vláda nepředložila. Opozice kritizovala i skutečnost, že členové vlády o možnosti prodloužení nouzového stavu debatují veřejně a nevystupují s jednotným stanoviskem.

„To, že nouzový není potřeba, je jasné už z toho, že když jsme před 14 dny žádali nějaké argumenty pro prodloužení, tak jsme se ničeho nedočkali,“ řekl předseda ODS Petr Fiala. Podobně se vyjádřil i šéf Pirátů Ivan Bartoš.

„Za KDU-ČSL jsme říkali, že je pro nás důležité vidět data (o počtu nakažených – pozn.) z dneška a zítřka (čtvrtka), to je dozvuk Velikonoc. Pokud ani ta data nebudou růst a bude zachovaný pozitivní trend, potom nevidíme důvod nouzový stav prodlužovat,“ uvedl předseda lidovců Marian Jurečka. Podle lídra STAN Víta Rakušana je na čase ukončit omezování základních práv a soustředit se spíš na pomoc lidem v Česku.

Opozice kritizovala i způsob, jakým vláda o možném prodloužení nouzového stavu komunikuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) v úterý v televizi Prima řekl, že pro to nevidí důvod, vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) následně na twitteru reagoval, že podle něj by bylo pokračování nouzového stavu potřebné, ale bez souhlasu premiéra není možné. „Vláda by se měla u tak závažných věcí nejdřív domluvit a až pak to sdělovat veřejnosti,“ řekl dnes Fiala.

Sněmovní výbor nedoporučil vydat poslankyni Maříkovou kvůli výrokům o migrantech

Sněmovní výbor nedoporučil vydat poslankyni Maříkovou kvůli výrokům o migrantech

Mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny dnes nedoporučil vydat policii k trestnímu stíhání poslankyni SPD Karlu Maříkovou. Maříková před více než rokem přirovnala na svém facebooku muslimské imigranty k invazivnímu druhu živočichů a rostlin a napsala, že by jim měl být zakázán vstup do Evropy.

„Je zakázané dovážet invazivní nepůvodní druhy rostlin a zvířat na území EU. Muslimští imigranti také nejsou původními obyvateli Evropy a stejně jako invazivní druhy znamenají nečekané šíření a postupné vytlačení původních obyvatel Evropy. Proto by měli mít také zákaz vstupu na území EU,“ napsala Maříková na svůj facebookový profil.

Jejími výrokem se později začala zabývat policie pro podezření z přečinu podněcování k nenávisti. Sněmovní mandátový a imunitní výbor si pozval na své jednání Maříkovou i policejního vyšetřovatele a dozorujícího státního zástupce. „Státnímu zástupci přišla žádost výboru o vydání natolik nedůležitá, že i když byl na jednání výslovně pozván tak nepřijel a vymlouval se na nouzový stav. Přizpůsobili jsme se jeho chápání o naléhavosti trestního stíhání,“ napsal po jednání na Twitteru člen mandátového a imunitního výboru a zároveň šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek.

„Česká republika, která si říká demokratická země, začíná kriminalizovat politické názory, které nejsou elitám EU po chuti,“ řekla už dříve Maříková ke snaze polici. Stíhání chápe jako o pokus o zastrašení lidí s vlasteneckými názory. Za politický proces označil snahu o vydání Maříkové dokonce i komunista Zdeněk Ondráček.

Ministryně financí Schillerová navrhuje schodek rozpočtu 300 miliard korun

Ministryně financí Schillerová navrhuje schodek rozpočtu 300 miliard korun

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) navrhne na dnešním zasedání vlády kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšení schodku státního rozpočtu pro letošní rok ze 200 na 300 miliard korun. Sněmovna už kvůli pandemii schválila zvýšení letošního schodku z původně plánovaných 40 miliard korun na 200 miliard korun.

„Letošní schodek 200 miliard korun není definitivní, protože nemám spočítána všechna opatření, které jsme aplikovali, ale i další, která budou aplikována,“ uvedla Schillerová. Jde podle ní například o zvýšení plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Premiér Andrej Babiš (ANO) nedávno uvedl, že navrhne zvýšit od června platby za státní pojištěnce o 500 korun. Pojištěnců, za které platí zdravotní pojištění stát, je zhruba 5,9 milionu, jde o děti, seniory, nezaměstnané nebo vězně.

„Pokud Sněmovna návrh neschválí, tak budeme mít velký problém při sestavování rozpočtu na rok 2021. Musela bych totiž konsolidovat 150 miliard korun, tedy udělat buď škrty za 150 miliard korun, nebo zvýšit o 150 miliard korun daně. Udělám hlubší analýzu rozpočtu na rok 2021, ale ne za 150 miliard korun,“ uvedla ministryně. Plánovaný schodek chce Schillerová financovat především prodejem státních dluhopisů.

Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.

Zákon o pokutách až 10 tisíc za nenošení roušky míří ze Senátu k podpisu prezidentovi

Zákon o pokutách až 10 tisíc za nenošení roušky míří ze Senátu k podpisu prezidentovi

Senát umožnil přijetí zákona, podle nějž budou moci policisté a strážníci dávat pokuty až ve výši 10 tisíc korun těm, kteří na veřejnosti nenosí roušky či jinou ochranu dýchacích cest. Zákon nyní míří k podpisu prezidentovi republiky.

Tím, že senátoři zákon neschválili ani nezamítli, nýbrž jej pouze nestihli ve lhůtě projednat, tak zamíří k prezidentovi až po uplynutí 30denní lhůty, tedy 9. května. „Drtivá většina věcí se bude dál řešit omluvou, ne pokutou. Nechystá se policejní stát,“ řekl před tím senátorům ministr vnitra Jan Hamáček.

Zákon podle Hamáčka nebude znamenat návod pro policisty, aby se na místě dávali desetitisícové pokuty. Za úspěch bude prý považovat, když se podaří snížit možností dávat pokuty na místě o deset až dvacet procent počet pokut udělovaných ve správním řízení.

Senátoři kritizovali, že přestupky v novele zákona nejsou jasně definovány, nařízení jim přišla nejasná. Ministr vnitra Jan Hamáček upozorňoval, že pokud by zákon byl zamítnut, byl by to pro veřejnost špatný signál.  To, že se nakonec senátoři nedokázali shodnout ani na schválení, ani na zamítnutí návrhu, označil senátor Jiří Dienstbier za nešťastné. Pokud ale prezident podepíše, zákon bude platit tak jako tak.

Senát: Stát by měl garantovat majitelům 80 procent dlužných nájmů

Senát: Stát by měl garantovat majitelům 80 procent dlužných nájmů

Stát by měl podle Senátu garantovat majitelům bytů nájmy ve výši 80 procent, pokud budou mít nájemníci kvůli epidemii nového typu koronaviru problém se splácením. S takovým návrhem vrátil Senát vládní návrh zákona do Poslanecké sněmovny. Vláda původně navrhovala, aby nemohl dostat nájemník do konce letošního roku výpověď, pokud nebude schopen kvůli epidemii koronaviru do konce července platit nájemné.

Podle opozice by však původní návrh byla protiústavní ochrana nájemníků na úkor majitelů bytů. „Není mi jasné, podle jakého kritéria byla stanovena ochranná doba nájemníků,“ kritizoval původní vládní návrh neúspěšný prezidentský kandidát Jiří Drahoš. „Problémy nelze řešit způsobem, který uvrhne do problémů jiné osoby, tedy v tomto případě přenese finanční problémy z nájemníků na pronajímatele,“ uvedl senátor z klubu Starostové a nezávislí Zdeněk Hraba.

„Pronajímatel bude mít dál možnost vypovědět nájemní smlouvu, když připojí důvod, že byt potřebuje pro sebe. Pokud chce stát skutečně řešit problémy s neschopností některých občanů platit své nájmy, měl by za to sám přijmout zodpovědnost,“ uvedl Hraba.

Bývalý předseda KDU-ČSL Jiří Čunek se zeptal ministryně Dostálové, co by se stalo, kdyby návrh nebyl vůbec přijat. „Slušní pronajímatelé už teď sjednávají splátkové kalendáře, neslušní by dali neplatícím nájemníkům výpověď,“ opáčila Čunkovi ministryně pro místní rozvoj.