Nejstarší dosud existující česká politická partaj, Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) změní po 30 letech název na Sociální demokracie a zkratku na SOCDEM. Rozhodl o tom víkendový stranický sněm v Plzni, který zároveň schválil i nový vizuální styl sociálních demokratů. Předsedou strany zůstává Michal Šmarda, který uspěl už v prvním kole volby, post prvního místopředsedy obhájil Igor Buzl.

Šmarda ve svém úvodním projevu prohlásil, že Sociální demokracie musí ukázat, že je prospěšná a není to parta „tlučhubů“. Straně se podle něj povedlo stabilizovat hospodaření a nyní se musí připravit na evropské, krajské a senátní volby. „Sociální demokracie už totiž dobře ví, jaké chyby nesmí nikdy opakovat. Sociální demokracie už nikdy nesmí ztratit důvěru českého národa,“ zdůraznil Šmarda.

„Jsou chvíle, kdy nestačí víc pracovat, trochu lépe se obléci nebo být radikálnější a ukřičenější. Jsou chvíle, kdy narazíte na hranice, které se překonat nedají. V té chvíli právě jsme. Pokud Sociální demokracie má získat sílu, musí projít mnohem větší proměnou, než jakou jsme kdy byli ochotni podstoupit. Musíme se změnit z gruntu. Jestliže chceme straně dávat novou tvář, tak to nesmí být jen nová fasáda na polorozbořené budově,“ uvedl před delegáty plánované změny předseda Šmarda.

Za jednoznačný cíl strany označil Šmarda návrat do Poslanecké sněmovny a získání vlivu na řízení státu. „Sociální demokracie potřebuje vstoupit do Poslanecké sněmovny, aby skončilo období přešlapování České republiky na místě. Potřebuje vstoupit do sněmovny proto, aby nabídla realistický program, který ukončí nesmyslnou chaotickou politiku současné pravicové vlády, a zároveň nepřipustí, aby se moci v České republice chopili nacionalisté, populisté nebo nepřátelé demokracie,“ uvedl Šmarda.

Vládní kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) se dnes vypravil do malebného města Vimperk na Šumavě na své výjezdní zasedání. Zde budou ministři projednávat žádost o půjčku ve výši zhruba 170 miliard korun z evropského Nástroje pro oživení a odolnost, tématem bude také financování výstavby justičního areálu v prostoru bývalých Žižkových kasáren v Českých Budějovicích nebo zvýšení dotace na přípravu projektu Evropské hlavní město kultury 2028.

Na výjezdním zasedání se bude vláda zabývat také regionální problematikou, například aktuálním stavem výstavby a přípravy dopravních staveb, otáčivým hledištěm v zahradě zámku v Českém Krumlově či přeshraniční spoluprací České republiky s Rakouskem a Bavorskem.

Premiér a jednotliví ministři před příjezdem na jednání mají naplánovaný program na různých místech jihu Čech. Premiér Petr Fiala začíná program už dopoledne a jeho první zastávkou je staveniště dálnice D3. Tam se společně s ministrem dopravy Martinem Kupkou plánují zúčastnit kontrolního dne. Zbytek dopoledne pak premiér stráví v Českých Budějovicích. Jednotliví ministři navštíví několik míst na Prachaticku, Písecku či Táborsku.

Výjezdní zasedání vlády ve Vimperku je důležité nejen pro město, ale i pro celý Jihočeský kraj. „Potvrdí roli města jako důležitého hráče v regionálním rozvoji a dá možnost představit vládě své plány do budoucna, sdělit dobré zkušenosti z projektů s národní podporou, zkušenosti z výborné přeshraniční spolupráce, poznatky a připomínky a také i poděkovat za investice, které přicházejí do města a celého regionu,“ uvedla starostka města Jaroslava Martanová (STAN).

Česká pirátská strana rozhodla v celostranickém hlasování, že odvolá z vedení strany Janu Michailidu. Důvodem byla její účast na antikapitalistické akci a poškozování obrazu strany. Pro její vystoupení byla nadpoloviční většina hlasujících. Část členů však chce Michailidu vrátit do funkce. Hlasování o Michailidu se zúčastnily dvě třetiny všech členů. Padesát tři procent z nich hlasovalo pro její odvolání z republikového výboru.

Michailidu nedávno čelila kritice, a to kdy se zúčastnila Dní antikapitalismu. Akci, která byla věnovaná „marxistickým přednáškám a debatám“. To však pobouřilo šéfa strany Ivana Bartoše, který na sociální síti poté zdůraznil, že by se měla zamyslet a přehodnotit své fungování ve veřejném prostoru.

Výrok o sympatiích k ideálům komunismu před rokem nechtěně vynesl kandidátku na šéfku Pirátů Janu Michailidu na titulní stránky novin. Jak vzpomínala v nedávném rozhovoru pro iDNES, dnes by volila jiná slova. V rozhovoru současně doplnila, že právě minulý režim v očích lidí na dlouhá léta poškodil komunismus i levici jako takovou.

V minulosti se Michailidu opakovaně hlásila ke komunistické ideologii. „Moje vnitřní přesvědčení je komunistické, ve smyslu původním (demokratickém),“ napsala například na on-line fóru strany. Podle serveru Novinky také psala o tom, že součástí pirátství je „odstranění duševního vlastnictví“, což považuje za součást boje Pirátů proti kapitalismu.

Odvoláním Michailidu podle náměstkyně pražského primátora a členky Pirátů Jany Komrskové dala strana najevo, že nechce být spojována s „komunismem, antikapitalismem nebo anarchokomunismem“. Komrsková to napsala na Twitteru.

Michailidu byla v republikovém výboru strany od roku 2019 a před nedávnem svou pozici obhájila. V minulosti byla třetí místopředsedkyní strany a v roce 2014 po dočasné rezignaci šéfa strany Bartoše krátce nastoupila do čela Pirátů. V lednu 2022 usilovala o nejvyšší stranický post znovu, ale skončila poslední z kandidátů.

Schodek státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 271,4 miliardy korun z dubnových 200 miliard korun. Je to nejhlubší rozpočtový deficit za prvních pět měsíců roku od vzniku samostatné České republiky. Loni byl ve stejném období schodek 189,3 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už oznámil, že chce kvůli špatnému vývoji rozpočtu předložit příští týden vládě návrh opatření, která ve druhém pololetí zajistí úspory zhruba 20 miliard korun.

Stanjura řekl, že květen je z hlediska plnění rozpočtu tradičně slabší měsíc. „Přestože se blížíme do druhé poloviny roku, kdy prohlubování schodku mohutně zpomalí první příjmy z windfall tax, dividenda od ČEZ či peníze z evropských fondů, musíme jako vláda šlápnout na brzdu,“ uvedl ke květnovým výsledkům rozpočtu. Příští týden chce proto vládě navrhnout kroky, které sníží státní výdaje.

„Když jsme před pár týdny představili ozdravný balíček, řekli jsme, že začneme s hubnoucí kúrou sami u sebe a více než 20 miliard korun uspoříme příští rok na platech a na provozu státu. Myslím, že nejméně stejně vysokou částku ale musíme vzhledem k vývoji hospodaření státu ušetřit na výdajích ještě letos. Proto příští týden ponesu na vládu seznam rozpočtových opatření, kterými ve druhé polovině roku zbrzdíme prohlubování schodku,“ uvedl správce státní kasy Stanjura.

„Nebudou to populární kroky, stejně jako není populární náš ozdravný balíček, ale nemůžeme na letošek rezignovat a říct, že šetříme až od příštího roku,“ řekl ministr. Vláda v květnu představila balíček ke konsolidaci veřejných financí, příští rok by měl snížit schodek o 94,1 miliardy korun a v roce 2025 o dalších 53,4 miliardy korun.

Odboráři z Českomoravské konfederace odborových svazů dnes zřídili celostátní stávkový výbor. Jsou připraveni případně k celorepublikovému protestu proti vládnímu balíčku k ozdravení financí. Od 26. do 30. června pak jednotlivé svazy a organizace mohou pořádat své protestní akce. Dohodl se na tom sněm ČMKOS.

Po jednání to novinářům řekl předák Josef Středula. Podle něj odboráři požádají o svolání mimořádné tripartity. Chtějí, aby se jednání konalo ještě do konce června. Od poloviny května jsou svazy ČMKOS ve stávkové pohotovosti.

„ČMKOS přešla do nové fáze. Dosud to byla stávková pohotovost, dnes byl zřízen stávkový výbor ČMKOS s celostátní působností. Vyzvali jsme jednotlivé svazy, organizace, aby nás následovaly a přistoupily k vytvoření stávkových výborů. Důvodem je být připraven na případnou celostátní protestní akci,“ uvedl Středula.

Stávkový výbor podle Středuly tvoří předáci a předačky dvanáct svazů, vedení centrály a pracovníci technické podpory. Svazy chystají i své akce na poslední červnový týden. „Odborové svazy mají různou představu o aktivitách, co by mohly udělat. Budeme tyto věci koordinovat, nějaké náměty máme. Některé budou společné, některé individuální, některé lokální,“ řekl šéf centrály.

ČMKOS je největší odborová centrála v zemi. Zastřešuje 31 svazů s asi 270 000 členů. Odboráři vyzvali kabinet k jednání. Kritizovali ho za to, že s nimi o záměrech předem nedebatoval a na zaslání připomínek k novelám téměř šesti desítek zákonů dal jen pět pracovních dnů. Předáci nesouhlasí se změnami DPH, snížením sumy na platy či obnovením nemocenského pojištění pro zaměstnance. Navrhují svých 12 kroků k ozdravení rozpočtu. Mezi nimi je zrušení daňových změn z posledních let či obnovení EET.

Česká republika během uplynulé zimy splnila cíl EU na dosažení minimálně pětiprocentních úspor ve využití elektřiny v období spotřební špičky. Celková úspora ve vymezených časech činila od loňského prosince do letošního března ve srovnání s průměrem z předchozích let 6,5 procenta. Pokles byl patrný v každém měsíci od prosince do března. O naplnění cíle úspor informoval mluvčí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Jan Hamrník.

Povinné omezení spotřeby elektřiny v částech dne s nejvyšší spotřebou, které EU loni přijala ve snaze minimalizovat využívání drahé výroby z plynu, platilo od loňského prosince do konce letošního března. Česko při plnění cíle spoléhalo na kombinaci dobrovolných úspor, na šetření s elektřinou vyvolané růstem cen ve špičce, na osvětovou kampaň a další opatření. Období spotřební špičky, které bylo pro každý měsíc jinak nastaveno, vymezoval ERÚ.

Vlády EU se na opatření dohodly na konci loňského září poté, co na pozadí ruské války proti Ukrajině vyskočila cena plynu na hodnoty několikanásobně převyšující průměr z minulých let. V případě nesplnění cíle ovšem nebyly stanoveny žádné postihy.

Češi šetřili s využitím elektřiny už v loňském roce. Celková spotřeba za rok 2022 klesla meziročně o 3,9 procenta. Čistá spotřeba, která je očištěná o vlastní spotřebu na výrobu elektřiny, ztráty a spotřebu elektřiny na přečerpávání činila 60,4 terawatthodiny (TWh). Ještě výrazněji loni klesla, konkrétně o 19 procent, spotřeba plynu.

Vláda dnes odsouhlasila novelu zákona o státním zastupitelství, která stanoví sedmileté funkční období pro nejvyšší státní zástupce. Omezení doby funkce má vyloučit riziko nepřípustného politického vlivu nebo tlaku na činnost státního zastupitelství a jeho fungování. Zákon by mohl v budoucnu stanovit i požadavky na odborné a manažerské schopnosti či možnost odvolání v kárném řízení.

Cílem předlohy je zejména stanovení jasnějších pravidel pro jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců a také zavedení jejich funkčních období. V současné době je funkce vedoucích státních zástupců časově neomezená. Nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti, bližší požadavky na jeho osobu zákon nestanoví. Kabinet ho na návrh ministra může odvolat bez udání důvodů.

Novela počítá s tím, že nejvyšším státním zástupcem by se mohl stát státní zástupce s nejméně desetiletou praxí nejen státního zástupce, ale i soudce nebo advokáta. S tím ale z takzvaných povinných připomínkových míst nesouhlasí ministerstvo vnitra, ministerstvo pro místní rozvoj ani ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti), který je zároveň předsedou Legislativní rady vlády. Pokládají za zásadní, aby šéf žalobců vzešel z řad státních zástupců.

Unie státních zástupců po schválení novely vládou sice uvedla, že zákon vítá, ale zároveň se netají výhradami. Podle jejího prezidenta Tomáše Foldyny jí jde hlavně o podmínky pro jmenování nejvyššího státního zástupce. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž uvedl, že by považoval za lepší, aby bylo funkční období desetileté a upozornil, že na deset let jsou jmenováni i předsedové Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu. Desetileté období doporučila i protikorupční rada vlády.