Poslanci schválili již třetí navýšení rozpočtového schodku, deficit bude 500 miliard

Poslanci schválili již třetí navýšení rozpočtového schodku, deficit bude 500 miliard

Poslanecká sněmovna ve středu schválila zvýšení letošního schodku státního rozpočtu na rekordních 500 miliard korun. Jde již o třetí navýšení letošního schodku kvůli dopadům epidemie koronaviru. Původní schodek schválený loni v prosinci měl být 40 miliard, sněmovna jej letos navýšila na 200 a na 300 miliard korun.

Pro schválení vyššího schodku hlasovalo 104 poslanců ANO, ČSSD a KSČM, ostatní přítomní poslanci byli proti. Podmínkou schválení byly hlasy alespoň 101 zákonodárců dolní komory. Sněmovna také na návrh KSČM požádala vládu, aby zpracovala koncepci konsolidace veřejných financí pro období 2021 až 2027. Vláda ji má poslancům předložit do 30. září.

„Tento návrh samozřejmě vyvolává celkem přirozeně řadu diskusí a námitek. A naši oponenti nám vyčítají, že navrhovaný deficit je nadměrný, že je rozpočet málo úsporný a tak dále. Tato rétorika je samozřejmě v podstatě pochopitelná, pokud jde o naše oponenty, kteří jsou v opozici,“ prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO).

Opozice vládu kritizovala za to, že nenavrhuje úspory v provozu státu. Předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek to označil za aroganci vůči ekonomice, podle Piráta Mikuláše Ferjenčíka je k určitým úsporám prostor. Šéf ODS Petr Fiala pokládá za ekonomický zločin, že vláda nedokáže poslancům zdůvodnit, jak s astronomickým zadlužením naloží. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka vyjádřil pochyby nad tím, jestli je možné dodatečně získané peníze do rozpočtu do konce roku smysluplně investovat.

Sněmovna schválila zrušení daně z nabytí nemovitostí, odpočty úroků zachovala

Sněmovna schválila zrušení daně z nabytí nemovitostí, odpočty úroků zachovala

Poslanecká sněmovna tento týden schválila zrušení daně z nabytí nemovitostí. Proti původnímu vládnímu návrhu a přes nesouhlas ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) však zachovala možnost odpočtů zaplacených úroků z úvěrů na bydlení od základu daně z příjmů. Vláda chtěla tuto možnost od roku 2022 zrušit.

Pro schválení návrhu, kterým se daň z nabytí ruší, nakonec hlasovalo 187 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo z nich. Předlohu nyní musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident. „Vítáme tento návrh. Znamená to konec absurdní a nelogické daně, která prodražuje vlastní bydlení,” prohlásil poslanec ODS Vojtěch Munzar.

Daň z nabytí nemovitosti nahradila od ledna 2014 daň z převodu nemovitých věcí. Dnes tvoří čtyři procenta z ceny nemovitosti a od roku 2016 ji platí kupující. Neplatí ji ale kupující novostaveb, na ty se daň z nabytí nemovitosti nevztahuje ani nyní. Stát na této dani v posledních letech ročně vybral kolem 13 miliard korun.

Novela má zpětnou účinnost. To znamená, že lidé, kteří měli lhůtu pro podání přiznání do 31. března následně ministerstvem kvůli pandemii odloženou do konce srpna, už daň platit nebudou. Pokud ji někdo už zaplatil, budou mu peníze vráceny. Týká se to tak lidí, kteří dokončili svůj vklad na katastr v prosinci 2019 nebo později.

Stát chce odměnit zdravotníky za dobu koronaviru, někteří dostanou až 40 tisíc

Stát chce odměnit zdravotníky za dobu koronaviru, někteří dostanou až 40 tisíc

Stát chce odměnit všechny zdravotníky, kteří byli době epidemie koronaviru v nemocnicích a pracovali na plný úvazek. Shodli se na tom premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) se zástupci zdravotnických odborů. Stát by to mohlo vyjít zhruba na deset miliard korun, řekl novinářům po jednání Vojtěch. Dotační titul by měl jeho úřad připravit nejlépe do konce července, doplnil Babiš.

Podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníkové by zdravotníci, kteří pečovali o pacienty s onemocněním covid-19, měli dostat mimořádné odměny ve výši 40.000 korun. Zaměstnanci, kteří ošetřovali pacienty, aniž věděli, zda jsou nakažení, nebo ne, by měli mít nárok na odměnu maximálně 30.000 korun, ostatní by pak měli obdržet maximálně 10.000 korun.

„Musíme vycizelovat technické parametry, kolika lidí by se to týkalo, aby to bylo skutečně u těch zdravotníků, kteří byli v té době v nemocnicích, pracovali na plný úvazek. O tom ještě musíme vést debatu i s odbory, o těch skutečných číslech lidí, kterých by se to týkalo. Pokud bude shoda s ministerstvem financí, dotační program připravíme,“ řekl Vojtěch.

Podle Babiše jde o obdobu toho, jak byly vyřešeny odměny pro pracovníky v sociálních službách. Těm vláda schválila odměny za práci v době epidemie v květnu, podle druhu činnosti a rizika nákazy by měli získat 40.000, 20.000 a 10.000 korun za měsíc. Celkem na to kabinet vyčlenil 5,2 miliardy.

Povinná majetková přiznání letos neodevzdalo více než 3000 veřejných funkcionářů

Povinná majetková přiznání letos neodevzdalo více než 3000 veřejných funkcionářů

Majetková přiznání letos ministerstvu spravedlnosti včas neodevzdalo zhruba 3150 veřejných funkcionářů. Všechny případy ministerstvo předá správním orgánům k přestupkovému řízení. Loni přiznání nedodalo přibližně 7500 komunálních politiků. Obecní úřady jim pak ukládaly pokuty v průměrné výši 1000 až 2000 korun. Ministerstvo však očekává, že za opakované přestupky pokuty vzrostou.

Lhůta pro podání přiznání za loňský rok vypršela 30. června. Politici a další činitelé museli zaslat do centrálního registru informace o vykonávaných činnostech, o majetku, o nabytých příjmech a o závazcích. Podle ministerstva není číselný údaj o neodevzdaných přiznáních konečný. Úřad k němu ještě bude připočítávat funkcionáře, kteří sice podali oznámení včas, ale nikoliv za celé období výkonu funkce v roce 2019.

Iveta Mikulášová z odboru střetu zájmů a boje proti korupci ministerstva spravedlnosti uvedla, že zákon o střetu zájmů nepřipouští žádnou toleranci a zmeškání lhůty nelze prominout. Ministerstvo tak musí správním orgánům oznámit všechny případy. „Je pak úlohou správního orgánu, aby v rámci správního řízení vyhodnotil veškeré okolnosti konkrétního případu, tedy například to, z jakého důvodu nebyla povinnost splněna ve lhůtě, zda došlo k dodatečnému splnění oznamovací povinnosti či zda se jedná o recidivu,“ vysvětlila úřednice.

Komunálním politikům na povinném majetkovém přiznání vadí zejména to, že jejich přiznání jsou komukoliv plošně přístupná. Těm, kteří loni přiznání neodevzdali, rozdaly obecní úřady zhruba ve třech čtvrtinách případů spíše nízké pokuty, u zbývajících pak řízení zastavily kvůli nenaplnění znaku společenské škodlivosti.

Skupina poslanců podala nový návrh na povolení eutanazie v Česku

Skupina poslanců podala nový návrh na povolení eutanazie v Česku

Skupina poslanců v čele s autory Věrou Adámkovou (ANO) a Lukášem Bartoněm (Piráti) podala Sněmovně návrh na zavedení možnosti asistované smrti, tzv. eutanazie. Předloha by také měla přispět k rozvoji paliativní péče o umírající, která se věnuje mírnění bolesti, ale i psychologické práci s rodinou i umírajícím.

Předloha dává zákonný rámec pro možnost asistované smrti pacientů, kteří se nechtějí vydat cestou paliativní péče, jsou zletilí a svéprávní, jejich žádost je učiněna dobrovolně a bez nátlaku, jsou nevyléčitelně nemocní v důsledku úrazu nebo nemoci a tato situace je podle současných poznatků vědy neodvratitelná, popsal Bartoň. Pacient by měl možnost až do poslední chvíle svou žádost odvolat. Zapojení lékařů by bylo výhradně dobrovolné

Pirátský poslanec zdůraznil, že návrh obsahuje opatření k co nejmenšímu riziku zneužití eutanazie. Pacient by podával předběžnou a následně kvalifikovanou žádost, lékař by musel jeho stav konzultovat nejméně s jedním dalším odborným lékařem. V některých případech by bylo nutné i stanovisko psychiatra nebo psychologa ve zdravotnictví. V případě jakékoli pochybnosti by záležitost musela zhodnotit etická komise.

V České republice je v tuto chvíli eutanazie, stejně jako ve většině zemí, nezákonná a trestá se jako vražda. Možnost dobrovolného a asistovaného odchodu ze života jako první legalizovalo v roce 2002 Nizozemsko. Proti opětovné snaze uzákonit v Česku usmrcení pacienta lékařem už se zvedla i kritika, jednotný názor nemají ani lékaři. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček například loni v prosinci uvedl, že prezident Miloš Zeman by zákon o eutanazii nikdy nepodepsal.

Během koronakrize si podle průzkumu nejlépe počínal ministr vnitra Jan Hamáček

Během koronakrize si podle průzkumu nejlépe počínal ministr vnitra Jan Hamáček

Během kritických momentů pandemie nového typu koronaviru si podle průzkumu veřejného mínění agentury STEM nejlépe počínal vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Následují premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Jejich práci vnímá většina Čechů pozitivně.

Agentura zjišťovala hodnocení těch členů vlády, kteří se do řešení krize zapojovali nejvíce. „Obecně je možné shrnout, že podle většinového veřejného mínění tito politici a političky v krizi obstáli,“ uvedl STEM.

Hamáčkovu činnost hodnotí pozitivně 70 procent Čechů. Babiš získal 65 procent kladných hodnocení, Vojtěch pak 60 procent. Schillerovou a Maláčovou hodnotilo pozitivně shodně 53 procent dotázaných, více než 40 procent lidí ale bylo k jejich práci kritických.

„Důležitým zjištěním z průzkumu je rozdílné hodnocení v závislosti na subjektivním prožívání dopadů koronavirové krize,“ zjistila agentura. Více než polovina občanů zvládala mimořádná opatření bez problémů, třetina s drobnějšími problémy a pro desetinu lidí to byla zátěžová situace.

Průzkum se uskutečnil v době od 22. května do 1. června a zúčastnilo se ho 1086 respondentů.

Ekologickou anticenu Ropák získala ministryně Dostálová, Zelenou perlu si odnesl Babiš

Ekologickou anticenu Ropák získala ministryně Dostálová, Zelenou perlu si odnesl Babiš

Již po osmadvacáté letos vyhlašovala ekologická organizace Děti země anticenu „Ropák roku“ za nejhorší ekologický počin a také cenu „Zelená perla“ za antiekologický výrok. Ropákem roku se stala ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) za přípravu stavebního zákona, který umožňuje vyloučení veřejnosti. Zelenou perlu získal Andrej Babiš (ANO) za svůj slavný projev o motýlech.

Miroslav Patrik z ekologické organizace Děti Země na tiskové konferenci v Brně upozornil, že Dostálová pomohla neprůhledným způsobem privatizovat legislativní proces v zájmu stavebních společností. „Ministryně se rozhodla odmítnout veřejný zájem na ochraně přírody a lidí žijících v blízkosti plánovaných staveb. Veřejnost má v demokratickém státě právo hájit své zájmy. Místo toho ale Dostálová s pomocí Hospodářské komory vše podřídila rychlosti,“ uvedl.

Na druhém místě skončil ministr zemědělství Miroslav Toman (nestr. za ČSSD) za prosazování zájmů velkých zemědělských podniků a za podporu výstavby jezu u Děčína. Na třetím pak ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (nestr. za ANO), a to za prosazování výstavby pátého bloku v jaderné elektrárně Dukovany.

Cenu Zelená perla 2019 za antiekologický výrok získal Andrej Babiš (ANO) za svou směs slov, pronesenou loni v červnu na přednášce pro česko-německé podnikatele v Praze: „Ale my v Čechách máme rádi přírodu. Máme obrovský program na vodu. My chceme zasadit deset milionů listnáčů. Kůrovec nám žere lesy. My chceme znovu motýle. A ty včely mají rády tu řepku. Můžou si kecat novináři, co chtějí. Mají. Je to pravda. Jsem byl v Lysé nad Labem na výstavě.“

O „vítězích“ ekologických anticen rozhoduje 86členná nezávislá komise. Organizace Děti země začala anketu vyhlašovat v roce 1992 a prvním vítězem se stal tehdejší ředitel bratislavského podniku Vodohospodářská výstavba Július Binder za podporu vodního díla Gabčíkovo. Cenu v minulosti obdrželi také prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus či premiér Petr Nečas (ODS).

Veřejné telefonní budky příští rok skončí, stát je přestal dotovat

Veřejné telefonní budky příští rok skončí, stát je přestal dotovat

Veřejné telefonní budky by měly v příštím roce skončit. Rada Českého telekomunikačního úřadu tento týden rozhodla, že je stát jako takzvanou univerzální službu přestane dotovat. Operátor O2 je v takovém případě neplánuje dál provozovat, současných 1 150 budek tak bude bez náhrady zrušeno.

„V případě neuložení povinnosti neplánujeme tyto telefonní budky nadále provozovat. Kromě snižujícího se počtu hovorů jsou dalším důvodem k rušení vysoké nároky na údržbu a boj s vandalismem. Výnosy z volání by tak ani zdaleka nepokryly náklady na údržbu a provoz. Proto budeme raději investovat do rozvoje služeb, které lidé skutečně využijí,“ uvedla mluvčí O2 Lucie Jungmannová.

Proti plánu rušit budky přitom dlouhodobě vystupoval ombudsman Stanislav Křeček. Na začátku června zahájil šetření, které má za cíl zjistit, zda už jsou opravdu pouze přežitkem. „Chápu, že jsou modernější prostředky elektronické komunikace a veřejnost upouští od využívání telefonních automatů, jejichž provoz je víc a víc nákladnější. Mám ale za to, že v některých oblastech, zejména nepokrytých dostatečným mobilním signálem, a v určitých situacích mají telefonní automaty stále své místo,“ domnívá se.

Nejvíce telefonních automatů provozovala společnost O2 na přelomu století, kdy fungovalo přes 30 tisíc budek. Od té doby se jejich počet kvůli klesajícímu využití v souvislosti s nástupem mobilních technologií snižuje. „Telefonní budky ztrácejí svůj smysl – využití automatů každým rokem výrazně klesá, z řady z nich lidé volají méně než jednou za měsíc,“ dodala mluvčí operátora O2.

Do Senátu bude v říjnu kandidovat Železný, Němcová nebo Žantovský

Do Senátu bude v říjnu kandidovat Železný, Němcová nebo Žantovský

Letos na podzim budou Češi volit nejen v krajských volbách, ale rozhodnou také o složení třetiny Senátu. Politické strany postupně začínají představovat své kandidáty, mezi zajímavá jména patří například bývalá šéfka Sněmovny Miroslava Němcová (ODS), ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský nebo zakladatel a dlouholetý ředitel TV Nova Vladimír Železný (za Trikolóru).

Němcová v Praze 1 vyzve současného senátora a bývalého rektora Karlovy univerzity Václava Hampla, který se o znovuzvolení uchází s podporou KDU-ČSL a Zelených, hnutí Senátor 21 a sdružení Praha Sobě. Němcová řekla, že jí vadí, že se současná vláda opírá o komunistickou stranu, a těší ji, že kandiduje s širokou podporou několika demokratických stran (TOP 09 a STAN). Za Starosty zde měl přitom kandidovat historik Jiří Padevět. „Ten se ale rozhodl ustoupit. Ne ze strachu. Ale z úcty k Miroslavě Němcové, z úcty k hodnotám, které tato dáma reprezentuje,“ uvedl předseda STAN Vít Rakušan na sociálních sítích.

Michael Žantovský se bude o hlasy voličů ucházet s podporou ODS, STAN a SNK-ED, a to na Praze 5, kde svůj mandát bude obhajovat Václav Láska z uskupení SEN 21. Žantovský byl senátorem už na přelomu tisíciletí. Před 24 lety byl zvolen dokonce ve stejném obvodě, ve kterém kandiduje i nyní. Jeho kandidaturu podpořil čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, předseda STAN Vít Rakušan a předseda ODS Petr Fiala.

Bývalý ředitel televize Nova, europoslanec a senátor Vladimír Železný bude letos kandidovat za hnutí Trikolóra ve volebním obvodu Znojmo. Železný už senátorský post ve Znojmě zastával dva roky od roku 2002, poté ho však předčasně opustil, protože nastoupil na pětileté funkční období do Evropského parlamentu. „Vracím se (do politiky) hlavně kvůli svým dětem, protože mi není lhostejné, v jaké době je s manželkou vychováváme. Není mi jedno, že se současný svět asi zbláznil,“ uvedl v tiskové zprávě Železný. Vybízí k návratu k tradičním, ověřeným hodnotám.

Ministerstvo dopravy prodloužilo kvůli koronaviru platnost STK o sedm měsíců

Ministerstvo dopravy prodloužilo kvůli koronaviru platnost STK o sedm měsíců

Ministerstvo dopravy na základě nařízení Evropské unie prodloužilo platnost státních technických kontrol (STK) u aut o sedm měsíců v případech, kdy původní „technická“ měla skončit mezi 1. únorem a 31. srpnem 2020. Nařízení se vztahuje též na řidičské průkazy a průkazy profesní způsobilosti řidičů. Na doklady, kterým uplynula platnost, se bude hledět jako na platné. Prodloužená je i platnost absolvovaného pravidelného školení.

„Platnost se automaticky prodlužuje o sedm měsíců od data původního ukončení platnosti školení či daného dokladu,“ informoval mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Například platnost řidičského průkazu, která původně končila 30. března 2020 je tímto nařízením automaticky prodloužena do 30. října 2020. To samé platí pro pravidelnou technickou kontrolu.

Prodloužení lhůt platí po celé Evropské unii a je závazné pro všechny státy, takže se řidiči nemusí bát, že by v jiných státech měli kvůli propadlým dokladům problémy. Pro prodloužení není potřeba měnit kontrolní nálepku na registrační značce auta, ani zápis v technickém průkazu.

Ministerstvo dopravy vyzvalo řidiče, aby i přes prodloužené lhůty výměnu dokladů a povinné kontroly neodkládali. „Protože úřady v ČR již běžně fungují, doporučujeme neodkládat výměnu dokladů; předejde se frontám na úřadech na přelomu let 2020/2021, kdy skončí toto toleranční období,“ dodává mluvčí ministerstva.