Česko bude kandidovat do Rady bezpečnosti OSN, oznámil ministr zahraničí Lipavský

Česko bude kandidovat do Rady bezpečnosti OSN, oznámil ministr zahraničí Lipavský

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) oznámil, že Česko bude kandidovat na nestálé místo v Radě bezpečnosti na roky 2032 a 2033. Nejvyšší ústavní činitelé se ve středu na Pražském hradě zároveň shodli, že by Ukrajina měla vstoupit do Evropské unie i Severoatlantické aliance. Toto stanovisko chce Lipavský prosazovat i na summitu NATO ve Vilniusu.
Volba se uskuteční v roce 2031. Lipavský krok dopředu konzultoval s prezidentem Petrem Pavlem a premiérem Petrem Fialou (ODS). „Je to dané tím, že žijeme v době, kdy Rusko narušuje světový řád, útočí na samou podstatu evropské civilizace a i my, Česko, středoevropská země, cítíme odpovědnost za obranu Charty OSN,“ uvedl ministr Lipavský.
„Členství je prestižní záležitost, a tak nás čeká intenzivní kampaň. Cítíme zodpovědnost za obranu Charty OSN, chceme přispívat k udržování mezinárodní bezpečnosti a prosazování lidských práv. Jsme připraveni podílet se na rozhodování,“ poznamenal Lipavský. Připomněl, že Československo stálo u zrodu OSN, tehdejší ministr zahraničí Jan Masaryk podepisoval Chartu OSN jakožto zakládací akt. „Jsme připraveni se podílet na světové bezpečnosti i skrze členství v Radě bezpečnosti,“ dodal šéf diplomacie.
Lipavský připomněl, že Česko podporuje desetibodový mírový plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „V jeho plánu je například prvním bodem jaderná bezpečnost. Když se podíváme, co Rusové dělají s jadernou elektrárnou v Záporoží, je to absolutně nezodpovědný přístup,“ podotkl.
Rada bezpečnosti OSN má 15 členů, z nichž je pět stálých (Čína, Francie, Rusko, USA, Velká Británie), zbývajících deset nestálých členů volí Valné shromáždění OSN na dvouleté funkční období. Kandidáti se vybírají podle regionů.
Fialova vláda zvýšila schodek státního rozpočtu na 270 miliard korun, chystá další úspory

Fialova vláda zvýšila schodek státního rozpočtu na 270 miliard korun, chystá další úspory

Schodek státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 271,4 miliardy korun z dubnových 200 miliard korun. Je to nejhlubší rozpočtový deficit za prvních pět měsíců roku od vzniku samostatné České republiky. Loni byl ve stejném období schodek 189,3 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už oznámil, že chce kvůli špatnému vývoji rozpočtu předložit příští týden vládě návrh opatření, která ve druhém pololetí zajistí úspory zhruba 20 miliard korun.

Stanjura řekl, že květen je z hlediska plnění rozpočtu tradičně slabší měsíc. „Přestože se blížíme do druhé poloviny roku, kdy prohlubování schodku mohutně zpomalí první příjmy z windfall tax, dividenda od ČEZ či peníze z evropských fondů, musíme jako vláda šlápnout na brzdu,“ uvedl ke květnovým výsledkům rozpočtu. Příští týden chce proto vládě navrhnout kroky, které sníží státní výdaje.

„Když jsme před pár týdny představili ozdravný balíček, řekli jsme, že začneme s hubnoucí kúrou sami u sebe a více než 20 miliard korun uspoříme příští rok na platech a na provozu státu. Myslím, že nejméně stejně vysokou částku ale musíme vzhledem k vývoji hospodaření státu ušetřit na výdajích ještě letos. Proto příští týden ponesu na vládu seznam rozpočtových opatření, kterými ve druhé polovině roku zbrzdíme prohlubování schodku,“ uvedl správce státní kasy Stanjura.

„Nebudou to populární kroky, stejně jako není populární náš ozdravný balíček, ale nemůžeme na letošek rezignovat a říct, že šetříme až od příštího roku,“ řekl ministr. Vláda v květnu představila balíček ke konsolidaci veřejných financí, příští rok by měl snížit schodek o 94,1 miliardy korun a v roce 2025 o dalších 53,4 miliardy korun.

Odbory zřídily celostátní stávkový výbor, protesty proti úspornému balíčku začnou v červnu

Odbory zřídily celostátní stávkový výbor, protesty proti úspornému balíčku začnou v červnu

Odboráři z Českomoravské konfederace odborových svazů dnes zřídili celostátní stávkový výbor. Jsou připraveni případně k celorepublikovému protestu proti vládnímu balíčku k ozdravení financí. Od 26. do 30. června pak jednotlivé svazy a organizace mohou pořádat své protestní akce. Dohodl se na tom sněm ČMKOS.

Po jednání to novinářům řekl předák Josef Středula. Podle něj odboráři požádají o svolání mimořádné tripartity. Chtějí, aby se jednání konalo ještě do konce června. Od poloviny května jsou svazy ČMKOS ve stávkové pohotovosti.

„ČMKOS přešla do nové fáze. Dosud to byla stávková pohotovost, dnes byl zřízen stávkový výbor ČMKOS s celostátní působností. Vyzvali jsme jednotlivé svazy, organizace, aby nás následovaly a přistoupily k vytvoření stávkových výborů. Důvodem je být připraven na případnou celostátní protestní akci,“ uvedl Středula.

Stávkový výbor podle Středuly tvoří předáci a předačky dvanáct svazů, vedení centrály a pracovníci technické podpory. Svazy chystají i své akce na poslední červnový týden. „Odborové svazy mají různou představu o aktivitách, co by mohly udělat. Budeme tyto věci koordinovat, nějaké náměty máme. Některé budou společné, některé individuální, některé lokální,“ řekl šéf centrály.

ČMKOS je největší odborová centrála v zemi. Zastřešuje 31 svazů s asi 270 000 členů. Odboráři vyzvali kabinet k jednání. Kritizovali ho za to, že s nimi o záměrech předem nedebatoval a na zaslání připomínek k novelám téměř šesti desítek zákonů dal jen pět pracovních dnů. Předáci nesouhlasí se změnami DPH, snížením sumy na platy či obnovením nemocenského pojištění pro zaměstnance. Navrhují svých 12 kroků k ozdravení rozpočtu. Mezi nimi je zrušení daňových změn z posledních let či obnovení EET.

Česko v zimě splnilo cíl EU, spotřebu elektřiny ve špičce snížilo o 6,5 procenta

Česko v zimě splnilo cíl EU, spotřebu elektřiny ve špičce snížilo o 6,5 procenta

Česká republika během uplynulé zimy splnila cíl EU na dosažení minimálně pětiprocentních úspor ve využití elektřiny v období spotřební špičky. Celková úspora ve vymezených časech činila od loňského prosince do letošního března ve srovnání s průměrem z předchozích let 6,5 procenta. Pokles byl patrný v každém měsíci od prosince do března. O naplnění cíle úspor informoval mluvčí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Jan Hamrník.

Povinné omezení spotřeby elektřiny v částech dne s nejvyšší spotřebou, které EU loni přijala ve snaze minimalizovat využívání drahé výroby z plynu, platilo od loňského prosince do konce letošního března. Česko při plnění cíle spoléhalo na kombinaci dobrovolných úspor, na šetření s elektřinou vyvolané růstem cen ve špičce, na osvětovou kampaň a další opatření. Období spotřební špičky, které bylo pro každý měsíc jinak nastaveno, vymezoval ERÚ.

Vlády EU se na opatření dohodly na konci loňského září poté, co na pozadí ruské války proti Ukrajině vyskočila cena plynu na hodnoty několikanásobně převyšující průměr z minulých let. V případě nesplnění cíle ovšem nebyly stanoveny žádné postihy.

Češi šetřili s využitím elektřiny už v loňském roce. Celková spotřeba za rok 2022 klesla meziročně o 3,9 procenta. Čistá spotřeba, která je očištěná o vlastní spotřebu na výrobu elektřiny, ztráty a spotřebu elektřiny na přečerpávání činila 60,4 terawatthodiny (TWh). Ještě výrazněji loni klesla, konkrétně o 19 procent, spotřeba plynu.

Vláda schválila zákon o státním zastupitelství se sedmiletými funkčními obdobími

Vláda schválila zákon o státním zastupitelství se sedmiletými funkčními obdobími

Vláda dnes odsouhlasila novelu zákona o státním zastupitelství, která stanoví sedmileté funkční období pro nejvyšší státní zástupce. Omezení doby funkce má vyloučit riziko nepřípustného politického vlivu nebo tlaku na činnost státního zastupitelství a jeho fungování. Zákon by mohl v budoucnu stanovit i požadavky na odborné a manažerské schopnosti či možnost odvolání v kárném řízení.

Cílem předlohy je zejména stanovení jasnějších pravidel pro jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců a také zavedení jejich funkčních období. V současné době je funkce vedoucích státních zástupců časově neomezená. Nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti, bližší požadavky na jeho osobu zákon nestanoví. Kabinet ho na návrh ministra může odvolat bez udání důvodů.

Novela počítá s tím, že nejvyšším státním zástupcem by se mohl stát státní zástupce s nejméně desetiletou praxí nejen státního zástupce, ale i soudce nebo advokáta. S tím ale z takzvaných povinných připomínkových míst nesouhlasí ministerstvo vnitra, ministerstvo pro místní rozvoj ani ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti), který je zároveň předsedou Legislativní rady vlády. Pokládají za zásadní, aby šéf žalobců vzešel z řad státních zástupců.

Unie státních zástupců po schválení novely vládou sice uvedla, že zákon vítá, ale zároveň se netají výhradami. Podle jejího prezidenta Tomáše Foldyny jí jde hlavně o podmínky pro jmenování nejvyššího státního zástupce. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž uvedl, že by považoval za lepší, aby bylo funkční období desetileté a upozornil, že na deset let jsou jmenováni i předsedové Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu. Desetileté období doporučila i protikorupční rada vlády.

Vláda schválila velkou státní zakázku. Armáda nakoupí nová bojová vozidla za 60 miliard

Vláda schválila velkou státní zakázku. Armáda nakoupí nová bojová vozidla za 60 miliard

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) dnes schválila největší armádní zakázku v novodobé historii. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na tiskové konferenci oznámila, že armáda nakoupí 246 pásových bojových vozidel pěchoty CV90 od švédské firmy BAE Systems za 59,7 miliardy korun. Armáda původně chtěla 210 strojů za 51,7 miliardy korun. Kvůli rostoucím cenám techniky se ale ministerstvo rozhodlo využít opce a pořídit již nyní i dalších šestatřicet strojů.

„Ceny bojové techniky jdou neustále nahoru kvůli růstu cen surovin i zvyšující se globální poptávce v důsledku zhoršujícího se bezpečnostního prostředí. Proto jsme se rozhodli opci uplatnit už nyní a využít garantovanou nízkou cenu,“ vysvětlil nákup desítek kusů vozidel navíc ředitel sekce pro vyzbrojování a akvizice Lubor Koudelka.

„Je před námi to, co mohlo být uzavřeno už dávno a na co jsme všichni čekali,“ uvedla ministryně s tím, že první BVP do Česka přijedou v roce 2026, všechna vozidla by měla mít česká armáda k dispozici v roce 2030. Rozhodnutí přichází poté, co na konci června 2022 zrušil Fialův kabinet původní tendr na nákup z roku 2018 a následně pověřil ministryni obrany, aby jednala přímo se švédskou vládou.

Součástí tendru je pořízení také devětadvaceti dílenských vozidel nebo náhradních dílů. Švédsko smluvně garantuje, že podíl českých firem na výrobě dosáhne nejméně čtyřicet procent hodnoty zakázky, v opačném případě budou následovat sankce. Výrobce počítá s využitím asi tří desítek českých firem, smlouvy s hlavními dodavateli již podepsal. Podle premiéra Petra Fialy bude zapojení českého průmyslu ještě vyšší.

Pořízení bojových vozidel pěchoty pro českou armádu za téměř 60 miliard korun se stane druhou největší státní zakázkou v historii samostatné České republiky. Tou první byl tendr na stavbu jaderné elektrárny Temelín, jehož hodnota se vyšplhala na zhruba 100 miliard korun.

Volby by v dubnu vyhrálo hnutí ANO. Podpora ale klesá, posilují naopak Piráti

Volby by v dubnu vyhrálo hnutí ANO. Podpora ale klesá, posilují naopak Piráti

Nejvyšší voličské preference si i v dubnu udrželo hnutí ANO, nicméně po několikaměsíčním růstu jeho podpora klesá. Hnutí by aktuálně volilo 31 procent lidí. Druhé místo by v případných dubnových volbách obsadila ODS s podobným výsledkem jako v březnu, a to s 15 procenty hlasů. Třetí by byli Piráti, kteří posílili na 10,5 procenta, a prohodili si tak místo s SPD. Toto hnutí naopak oslabilo a skončilo by na čtvrtém místě s 8,5 procenta.
Pod pětiprocentní hranicí by v dubnu podle Medianu byly TOP 09, která by získala 4,5 procenta hlasů, a ČSSD s KSČM, které by volily shodně čtyři procenta občanů. Preference dalších stran jsou mimo dosah hranice pro vstup do Sněmovny. Překonání pětiprocentní hranice je ale nejisté také u stran, které se kolem ní pohybují, uvádí agentura Median.
„Do Poslanecké sněmovny by se dle volebního modelu ve srovnání s volbami v říjnu 2021 nedostala TOP 09,“ uvedla společnost Median ve shrnutí. „Podpora ČSSD se pohybuje kolem hranice 5 % a nelze tak spolehlivě určit, zda je nad touto hranicí či pod ní,“ upřesnila. „Oproti minulému volebnímu modelu pozorujeme nárůst ochoty zúčastni se voleb, nicméně deklarovaná volební účast bývá obvykle vyšší než skutečná účast,“ vysvětluje Median.
Voleb do Poslanecké sněmovny by se v dubnu 2023 dle svého vyjádření určitě zúčastnilo 60,5 % respondentů. Dalších 13,5 % dotázaných účast zvažuje. Volební účast ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021 byla 65,43 %.
Průzkum probíhal ve dnech 1. dubna – 2. května 2023 a zúčastnilo se jej 1015 respondentů starších 18 let.
Armáda nakoupí místo tří bojových dronů přes 200 menších na sledování a průzkum

Armáda nakoupí místo tří bojových dronů přes 200 menších na sledování a průzkum

Armáda ČR se rozhodla, že po přihlédnutí k potřebám taktických jednotek zakoupí namísto tří velkých bojových dronů přes 200 menších bezpilotních prostředků. Podle ředitele sekce zpravodajského zabezpečení AČR MO brigádního generála Romana Hyťhy intenzita a charakter bojů na Ukrajině mimo jiné ukázaly, jakým směrem se vyvíjejí poznatky ze současného bojiště. Vojáci budou nové drony využívat pro sledování a průzkum.

„Armáda České republiky rozhodla o pozastavení nákupu středních bezpilotních prostředků,“ řekl specialista sekce zpravodajského zabezpečení české armády Petr Čekovský, který se dronům věnuje. Armáda vyhodnotila, že nyní je pro ni důležitější a výhodnější pořídit větší množství menších bezpilotních prostředků. Zařazeny budou k brigádním úkolovým uskupením, čímž se zvýší jejich schopnosti v několika odlišných oblastech.

„Ty oblasti jsou zvýšení schopnosti situačního přehledu pro velitele jednotek, dále zvýšení schopností jednotek sledování a průzkumu a dále navýšení schopností jednotlivých druhů vojsk v rámci těchto uskupení,“ uvedl podplukovník Čeklovský. „Základní výhodou dronů kategorie mikro a mini je, že poskytují veliteli situační přehled na bojišti v čase, kdy on to zrovna potřebuje. Jejich použití pro velitele tak není o moc těžší, než když si vyndá dalekohled z batohu,“ dodal.

Česká armáda už v současnosti využívá řádově vyšší desítky bezpilotních prostředků, a to od malých kvadrokoptér až po asi dvě desítky kilogramů vážící stroje ScanEagl. Nové drony budou zařazeny zejména k 533. praporu bezpilotních systémů, dostanou je k dispozici ale i další jednotky. Jejich nákup bude podle Čekovského stát řádově stovky milionů korun, použity budou peníze původně určené na bojové drony.

Stát chce nahradit rodná čísla delším identifikátorem, změna vyjde na desítky miliard

Stát chce nahradit rodná čísla delším identifikátorem, změna vyjde na desítky miliard

Už od příštího roku zřejmě čeká občany velká změna. Stát bude postupně nahrazovat rodná čísla takzvanými identifikátory, které nebudou viditelně obsahovat datum narození o pohlaví. Z občanských průkazů mělo být původně rodné číslo odstraněno už v roce 2020. Termín se ale neustále posouvá, momentálně do konce roku 2024. Zavedení identifikátorů se dosud neustále odkládalo i proto, že je velkou zátěží pro veřejný i soukromý sektor. Náklady se mají pohybovat v desítkách miliard korun.
„Bude to obrovský zásah do IT systémů, do celkové infrastruktury, i do procesů, takže z tohoto pohledu ty náklady jsou vlastně ještě konzervativně pojaté, protože to vlastně bude znamenat změnu všeho, zejména u těch významných korporací i u veřejných institucí,“ soudí např. poradce David Pirner. Podle průzkumů se celkové náklady vyšplhají na více než 56 miliard korun. Většinu z nich bude muset vynaložit soukromý sektor.
Ministr vnitra Ivan Bartoš (Piráti) obavy z obrovských výdajů tlumí. „Chápu obavy, které záměr vyvolává. Nejde nám ale o rušení rodného čísla, to vždycky zůstane jako matriční údaj. Jde pouze o postupný útlum jeho používání. Chtěl bych na úvod zdůraznit, že údaj 56 miliard pochází z odhadů, které si nechal pro sebe vypracovat soukromý sektor. Nevíme, jak k nim došel a na základě jakých dat byl odhad vypracován. Stát na své straně takové náklady určitě neočekává,“ uvedl ministr.
Podle Bartoše má transformace smysl. „Zároveň nejde o žádnou novinku, se kterou by soukromý sektor nepočítal. Vládní návrh počítající s upouštěním od používání rodných čísel byl schválen už v roce 2009. Souhlasím s tím, že kvůli masivnímu rozšíření rodných čísel coby identifikátorů i do nestátní sféry může dojít k ohrožení ochrany soukromí občanů. Přechod na jedinečné identifikátory bez žádných odvoditelných údajů má smysl. Ostatně to takto funguje i v zahraničí, kde mají svoje varianty bezpříznakových čísel určených k identifikaci,“ doplnil.
Změna souvisí se zavedením evropské elektronické peněženky, která by měla nahradit standardní doklady, jako jsou občanský a řidičský průkaz. Měla by umožnit elektronické podepisování smluv, zajistit přístup k úřadům a umožnit i on-line platby. V Česku by měla mít podobu aplikace eDokladovka, kterou vyvíjí Digitální a informační agentura (DIA).
Ministerstvo životního prostředí chce v Česku zakázat prodej kamen na uhlí

Ministerstvo životního prostředí chce v Česku zakázat prodej kamen na uhlí

Ministerstvo životního prostředí se v rámci chystané novely zákona o ochraně ovzduší chystá od roku 2025 zakázat prodej klasických kamen na uhlí. Resort vedený ministrem Petrem Hladíkem (KDU-ČSL) k tomu uvedl, že opatření souvisí s budoucím nedostatkem uhlí a má přispět k plnění klimatických závazků Česka a přispět k lepšímu stavu ovzduší. Krom toho uhlí brzy výrazně podraží kvůli emisním povolenkám.
„Od prvního ledna 2025 se zavede zákaz uvádět na trh spalovací zdroje do 300 kilowattů na pevná fosilní paliva,“ potvrdila mluvčí ministerstva Lucie Ješátková. Plánovaný zákaz se bude týkat hnědého i černého uhlí, antracitu i koksu, případně i výlisků z uhlí. Doprodej zásob bude možný po stanoveném termínu, dodala mluvčí. Čeští výrobci budou moci nadále svá kamna a kotle vyvážet do zahraničí.
„Opatření se nedotkne domácností topících uhlím v již pořízených zdrojích,“ ubezpečila Ješátková. Lidé, kteří mají kotle na uhlí už nyní, je tak budou moci používat dál. Jen už si je v Česku prostě nekoupí. Teoreticky by si je mohli pořídit v cizině, i tak by ale měli potíže s ověřeným zapojením. V současnosti přitom uhlím topí statisíce domácností. Stále totiž patří mezi nejlevnější zdroje vytápění.
Novela navazuje na starší předpis, který od září příštího roku zakazuje provoz starých kotlů na tuhá paliva nejnižší 1. a 2. emisní třídy. Původně měly skončit už loni, ale vláda termín kvůli vysoké inflaci a růstu cen energií o dva roky posunula. Těm, kdo zákaz poruší, bude hrozit pokuta až 50 tisíc korun. Domácnosti s nízkými příjmy mohou v rámci kotlíkových dotací požádat Státní fond životního prostředí o příspěvek na kotel na biomasu až do výše 130 tisíc korun.