Schodek státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 271,4 miliardy korun z dubnových 200 miliard korun. Je to nejhlubší rozpočtový deficit za prvních pět měsíců roku od vzniku samostatné České republiky. Loni byl ve stejném období schodek 189,3 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už oznámil, že chce kvůli špatnému vývoji rozpočtu předložit příští týden vládě návrh opatření, která ve druhém pololetí zajistí úspory zhruba 20 miliard korun.

Stanjura řekl, že květen je z hlediska plnění rozpočtu tradičně slabší měsíc. „Přestože se blížíme do druhé poloviny roku, kdy prohlubování schodku mohutně zpomalí první příjmy z windfall tax, dividenda od ČEZ či peníze z evropských fondů, musíme jako vláda šlápnout na brzdu,“ uvedl ke květnovým výsledkům rozpočtu. Příští týden chce proto vládě navrhnout kroky, které sníží státní výdaje.

„Když jsme před pár týdny představili ozdravný balíček, řekli jsme, že začneme s hubnoucí kúrou sami u sebe a více než 20 miliard korun uspoříme příští rok na platech a na provozu státu. Myslím, že nejméně stejně vysokou částku ale musíme vzhledem k vývoji hospodaření státu ušetřit na výdajích ještě letos. Proto příští týden ponesu na vládu seznam rozpočtových opatření, kterými ve druhé polovině roku zbrzdíme prohlubování schodku,“ uvedl správce státní kasy Stanjura.

„Nebudou to populární kroky, stejně jako není populární náš ozdravný balíček, ale nemůžeme na letošek rezignovat a říct, že šetříme až od příštího roku,“ řekl ministr. Vláda v květnu představila balíček ke konsolidaci veřejných financí, příští rok by měl snížit schodek o 94,1 miliardy korun a v roce 2025 o dalších 53,4 miliardy korun.

Odboráři z Českomoravské konfederace odborových svazů dnes zřídili celostátní stávkový výbor. Jsou připraveni případně k celorepublikovému protestu proti vládnímu balíčku k ozdravení financí. Od 26. do 30. června pak jednotlivé svazy a organizace mohou pořádat své protestní akce. Dohodl se na tom sněm ČMKOS.

Po jednání to novinářům řekl předák Josef Středula. Podle něj odboráři požádají o svolání mimořádné tripartity. Chtějí, aby se jednání konalo ještě do konce června. Od poloviny května jsou svazy ČMKOS ve stávkové pohotovosti.

„ČMKOS přešla do nové fáze. Dosud to byla stávková pohotovost, dnes byl zřízen stávkový výbor ČMKOS s celostátní působností. Vyzvali jsme jednotlivé svazy, organizace, aby nás následovaly a přistoupily k vytvoření stávkových výborů. Důvodem je být připraven na případnou celostátní protestní akci,“ uvedl Středula.

Stávkový výbor podle Středuly tvoří předáci a předačky dvanáct svazů, vedení centrály a pracovníci technické podpory. Svazy chystají i své akce na poslední červnový týden. „Odborové svazy mají různou představu o aktivitách, co by mohly udělat. Budeme tyto věci koordinovat, nějaké náměty máme. Některé budou společné, některé individuální, některé lokální,“ řekl šéf centrály.

ČMKOS je největší odborová centrála v zemi. Zastřešuje 31 svazů s asi 270 000 členů. Odboráři vyzvali kabinet k jednání. Kritizovali ho za to, že s nimi o záměrech předem nedebatoval a na zaslání připomínek k novelám téměř šesti desítek zákonů dal jen pět pracovních dnů. Předáci nesouhlasí se změnami DPH, snížením sumy na platy či obnovením nemocenského pojištění pro zaměstnance. Navrhují svých 12 kroků k ozdravení rozpočtu. Mezi nimi je zrušení daňových změn z posledních let či obnovení EET.

Česká republika během uplynulé zimy splnila cíl EU na dosažení minimálně pětiprocentních úspor ve využití elektřiny v období spotřební špičky. Celková úspora ve vymezených časech činila od loňského prosince do letošního března ve srovnání s průměrem z předchozích let 6,5 procenta. Pokles byl patrný v každém měsíci od prosince do března. O naplnění cíle úspor informoval mluvčí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Jan Hamrník.

Povinné omezení spotřeby elektřiny v částech dne s nejvyšší spotřebou, které EU loni přijala ve snaze minimalizovat využívání drahé výroby z plynu, platilo od loňského prosince do konce letošního března. Česko při plnění cíle spoléhalo na kombinaci dobrovolných úspor, na šetření s elektřinou vyvolané růstem cen ve špičce, na osvětovou kampaň a další opatření. Období spotřební špičky, které bylo pro každý měsíc jinak nastaveno, vymezoval ERÚ.

Vlády EU se na opatření dohodly na konci loňského září poté, co na pozadí ruské války proti Ukrajině vyskočila cena plynu na hodnoty několikanásobně převyšující průměr z minulých let. V případě nesplnění cíle ovšem nebyly stanoveny žádné postihy.

Češi šetřili s využitím elektřiny už v loňském roce. Celková spotřeba za rok 2022 klesla meziročně o 3,9 procenta. Čistá spotřeba, která je očištěná o vlastní spotřebu na výrobu elektřiny, ztráty a spotřebu elektřiny na přečerpávání činila 60,4 terawatthodiny (TWh). Ještě výrazněji loni klesla, konkrétně o 19 procent, spotřeba plynu.

Vláda dnes odsouhlasila novelu zákona o státním zastupitelství, která stanoví sedmileté funkční období pro nejvyšší státní zástupce. Omezení doby funkce má vyloučit riziko nepřípustného politického vlivu nebo tlaku na činnost státního zastupitelství a jeho fungování. Zákon by mohl v budoucnu stanovit i požadavky na odborné a manažerské schopnosti či možnost odvolání v kárném řízení.

Cílem předlohy je zejména stanovení jasnějších pravidel pro jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců a také zavedení jejich funkčních období. V současné době je funkce vedoucích státních zástupců časově neomezená. Nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti, bližší požadavky na jeho osobu zákon nestanoví. Kabinet ho na návrh ministra může odvolat bez udání důvodů.

Novela počítá s tím, že nejvyšším státním zástupcem by se mohl stát státní zástupce s nejméně desetiletou praxí nejen státního zástupce, ale i soudce nebo advokáta. S tím ale z takzvaných povinných připomínkových míst nesouhlasí ministerstvo vnitra, ministerstvo pro místní rozvoj ani ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti), který je zároveň předsedou Legislativní rady vlády. Pokládají za zásadní, aby šéf žalobců vzešel z řad státních zástupců.

Unie státních zástupců po schválení novely vládou sice uvedla, že zákon vítá, ale zároveň se netají výhradami. Podle jejího prezidenta Tomáše Foldyny jí jde hlavně o podmínky pro jmenování nejvyššího státního zástupce. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž uvedl, že by považoval za lepší, aby bylo funkční období desetileté a upozornil, že na deset let jsou jmenováni i předsedové Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu. Desetileté období doporučila i protikorupční rada vlády.

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) dnes schválila největší armádní zakázku v novodobé historii. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na tiskové konferenci oznámila, že armáda nakoupí 246 pásových bojových vozidel pěchoty CV90 od švédské firmy BAE Systems za 59,7 miliardy korun. Armáda původně chtěla 210 strojů za 51,7 miliardy korun. Kvůli rostoucím cenám techniky se ale ministerstvo rozhodlo využít opce a pořídit již nyní i dalších šestatřicet strojů.

„Ceny bojové techniky jdou neustále nahoru kvůli růstu cen surovin i zvyšující se globální poptávce v důsledku zhoršujícího se bezpečnostního prostředí. Proto jsme se rozhodli opci uplatnit už nyní a využít garantovanou nízkou cenu,“ vysvětlil nákup desítek kusů vozidel navíc ředitel sekce pro vyzbrojování a akvizice Lubor Koudelka.

„Je před námi to, co mohlo být uzavřeno už dávno a na co jsme všichni čekali,“ uvedla ministryně s tím, že první BVP do Česka přijedou v roce 2026, všechna vozidla by měla mít česká armáda k dispozici v roce 2030. Rozhodnutí přichází poté, co na konci června 2022 zrušil Fialův kabinet původní tendr na nákup z roku 2018 a následně pověřil ministryni obrany, aby jednala přímo se švédskou vládou.

Součástí tendru je pořízení také devětadvaceti dílenských vozidel nebo náhradních dílů. Švédsko smluvně garantuje, že podíl českých firem na výrobě dosáhne nejméně čtyřicet procent hodnoty zakázky, v opačném případě budou následovat sankce. Výrobce počítá s využitím asi tří desítek českých firem, smlouvy s hlavními dodavateli již podepsal. Podle premiéra Petra Fialy bude zapojení českého průmyslu ještě vyšší.

Pořízení bojových vozidel pěchoty pro českou armádu za téměř 60 miliard korun se stane druhou největší státní zakázkou v historii samostatné České republiky. Tou první byl tendr na stavbu jaderné elektrárny Temelín, jehož hodnota se vyšplhala na zhruba 100 miliard korun.

Armáda ČR se rozhodla, že po přihlédnutí k potřebám taktických jednotek zakoupí namísto tří velkých bojových dronů přes 200 menších bezpilotních prostředků. Podle ředitele sekce zpravodajského zabezpečení AČR MO brigádního generála Romana Hyťhy intenzita a charakter bojů na Ukrajině mimo jiné ukázaly, jakým směrem se vyvíjejí poznatky ze současného bojiště. Vojáci budou nové drony využívat pro sledování a průzkum.

„Armáda České republiky rozhodla o pozastavení nákupu středních bezpilotních prostředků,“ řekl specialista sekce zpravodajského zabezpečení české armády Petr Čekovský, který se dronům věnuje. Armáda vyhodnotila, že nyní je pro ni důležitější a výhodnější pořídit větší množství menších bezpilotních prostředků. Zařazeny budou k brigádním úkolovým uskupením, čímž se zvýší jejich schopnosti v několika odlišných oblastech.

„Ty oblasti jsou zvýšení schopnosti situačního přehledu pro velitele jednotek, dále zvýšení schopností jednotek sledování a průzkumu a dále navýšení schopností jednotlivých druhů vojsk v rámci těchto uskupení,“ uvedl podplukovník Čeklovský. „Základní výhodou dronů kategorie mikro a mini je, že poskytují veliteli situační přehled na bojišti v čase, kdy on to zrovna potřebuje. Jejich použití pro velitele tak není o moc těžší, než když si vyndá dalekohled z batohu,“ dodal.

Česká armáda už v současnosti využívá řádově vyšší desítky bezpilotních prostředků, a to od malých kvadrokoptér až po asi dvě desítky kilogramů vážící stroje ScanEagl. Nové drony budou zařazeny zejména k 533. praporu bezpilotních systémů, dostanou je k dispozici ale i další jednotky. Jejich nákup bude podle Čekovského stát řádově stovky milionů korun, použity budou peníze původně určené na bojové drony.