Ministr zdravotnictví Blatný počítá se vznikem firemních očkovacích center

Ministr zdravotnictví Blatný počítá se vznikem firemních očkovacích center

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (ANO) dnes na tiskové konferenci uvedl, že v průběhu „pozdního jara“ počítá se vznikem firemních očkovacích center, aby mohly firmy začít očkovat své zaměstnance. Byť vládní pokyny k postupu očkování firemní střediska přímo nezmiňují, některé podniky už začaly s přípravou.

„Firemní očkovací střediska určitě, s nimi se počítá. Ale toto jsou lidé (zaměstnanci), kteří jsou zdraví. Počítá se s tím v průběhu pozdního jara zejména tehdy, až bude dávek daleko více než teď,“ uvedl nejednoznačným jazykem hnutí ANO ministr Blatný.

Firmy o očkovací centra mají zájem, mezi první bude patřit například Škoda Auto. O očkování pracovníků ale stojí i malé firmy.

Očkovací místa bude podle vládních pokynů moci zřídit „poskytovatel zdravotních služeb“, tedy nemocnice či lékaři. Středisko může vzniknout ve zdravotnickém zařízení i jinde, tedy také v podnicích.

Firemní očkovací centra dostanou vakcíny až poté, kdy budou odbaveny přednostní skupiny – tedy lidé nad 80 let a zdravotníci, kteří se starají o nemocné s covidem. Pak bude následovat personál domovů, hygienici, vězeňská služba či pomáhající dobrovolníci. V další skupině jsou pak postupně senioři nad 65 let, ostatní zdravotníci, chroničtí pacienti a učitelé.

Obě přednostní skupiny dohromady tvoří 4,5 milionu lidí. Pokud by měli o očkování zájem všichni, podle vládního rozpisu dodávek vakcín by pro ně očkovací látka měla být v zemi postupně do konce června. Jak rychle ČR zvládne očkovat ovšem zatím není jasné.

Kvůli protekci rodinných příslušníků při očkování skončil šéf Státního zdravotního ústavu

Kvůli protekci rodinných příslušníků při očkování skončil šéf Státního zdravotního ústavu

Krátce před spuštěním centrálního registru pro očkování proti koronaviru skončil kvůli předbíhání státních úředníků a jejich rodinných příslušníků při očkování šéf Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Pavel Březovský. Ministr zdravotnictví Jan Blatný uvedl, že Březovský sám rezignoval.

Oficiální registrace pro lidi nad 80 let se spouští 15. ledna, pro zdravotníky od 18. ledna a pro ostatní od počátku února.

Na konci minulého týdne SZÚ dostal tisíc dávek vakcíny firem Pfizer a BioNTech a poslal svým pracovníkům excelovou tabulku, do které se mohli zapsat na termín očkování. Tento záznam byl následně zveřejněn v médiích, což vzápětí vyvolalo ráznou reakci ministra zdravotnictví Jana Blatného, který prohlásil, že požaduje po ředitelovi SZÚ Březovském vysvětlení zveřejněné informace a možného porušení principu prioritizace při očkování.

Na dnešní tiskové konferenci Jan Blatný sdělil, že šéf Státního zdravotního ústavu Pavel Březovský v důsledku této kauzy rezignoval. „Je pro mě naprostou prioritou, aby byl v současné době zachován bezproblémový chod Státního zdravotního ústavu. Jako ředitel za vzniklou situaci přijímám veškerou odpovědnost. Z tohoto důvodu jsem se dnes rozhodl na svoji funkci rezignovat,“ uvedl v prohlášení Březovský.

Senátoři podají žalobu k Ústavnímu soudu kvůli způsobu přijetí daňového balíčku

Senátoři podají žalobu k Ústavnímu soudu kvůli způsobu přijetí daňového balíčku

Skupina senátorů z klubů Starostů a nezávislých, Senátor 21 a KDU-ČSL chtějí ústavní stížností napadnout schválení takzvaného daňového balíčku. Senátor David Smoljak (STAN) ČT řekl, že senátorům vadí především způsob, jakým byl balíček přijat, a následné kroky prezidenta Miloše Zemana. Změny související s daňovým balíčkem vstoupily v platnost 1. ledna.

Na zákonu je podle Smoljaka špatně „úplně všechno“. Jako příklad uvedl, že byl přijat v noci bez jakékoli předchozí debaty, bez projednání ve výborech a bez analýz. Daňový balíček vyšel ve Sbírce zákonů na Silvestra a v účinnost vstoupil od pátku 1. ledna. Zrušila se tak superhrubá mzda a místo ní začalo platit zdanění příjmů fyzických osob sazbami 15 a 23 procent. Zvýšila se také roční daňová sleva na poplatníka o 3000 korun.

Koncem roku vypukly kvůli balíčku spory. Prezident zákon nevetoval, ale ani nepodepsal. Odeslal jej zpátky do Sněmovny k „dalším opatřením“. V následném dopise poslancům pak Zeman vysvětlil, že ač zákon nepodepsal, ani jej nevetoval a jeho vrácení do Poslanecké sněmovny považuje za schválení.

Podle Davida Smoljaka (STAN) prezident Miloš Zeman přijal zákon sporným způsobem. „To, co se zákonem udělal pan prezident, přesahuje všechny představy, protože on s tím naložil úplně mimoústavně, on ho vlastně nechtěně vetoval, ale prohlásil, že ho nevetoval, čímž do toho vnesl totální chaos,“ prohlásil Smoljak.

Postup prezidenta ale hájí ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní hlava státu postupovala naprosto v souladu s ústavou. V dopise předsedovi Poslanecké sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO) prezident podle ministryně naprosto a najisto postavil svoji vůli.

Piráti schválili koaliční smlouvu se STAN, do voleb půjdou společně a myslí na vítězství

Piráti schválili koaliční smlouvu se STAN, do voleb půjdou společně a myslí na vítězství

Piráti pod vedením předsedy Ivana Bartoše schválili koaliční smlouvu s hnutím Starostové a nezávislí (STAN) předsedy Víta Rakušana. Do podzimních sněmovních voleb tak půjdou společně jako koalice a pomýšlejí na volební vítězství. Společným kandidátem na příštího premiéra této země je Ivan Bartoš (Piráti).

„Je to odvážný politický projekt, který dává dohromady dva subjekty, které jsou v mnoha věcech odlišné. Je to ale odvážný politický projekt v tom, že dává Česku naději, že tahle země může vypadat jinak,“ uvedl předseda STAN Vít Rakušan. „Jedná se o pevné spojení, stojící na solidních základech. Spojení, které se nerozpadne ani po volbách,“ dodal pirátský předseda Ivan Bartoš.

Koalice Starostů a Pirátů si pak podle Rakušana věří v letošních sněmovních volbách na zisk více než 25 procent hlasů. Ve volbách chce zvítězit. „Spodní je meta kolem 25 procent,“ odpověděl Bartoš na dotaz novinářů, co by považoval za neúspěch v říjnových sněmovních volbách.

Koalice má za cíl vybudovat z Česka moderní a bezpečný stát pro 21. století, který nebude montovnou, ale spíš mozkovnou. Oba předsedové přitom nevyloučili povolební spojení s koalicí tradičních stran ODS, TOP 09 a lidovců po případném podrobném vyjednávání podmínek spolupráce. „Jsme připraveni se ujmout vedení země v jejích nejtěžších časech,“ prohlásil Bartoš.

Vicepremiér Hamáček navrhuje k očkování proti Covid-19 využít volební místnosti

Vicepremiér Hamáček navrhuje k očkování proti Covid-19 využít volební místnosti

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) navrhuje k plánovanému očkování populace využít i volební místnosti a související infrastrukturu. Prohlásil to na dnešní tiskové konferenci sociální demokracie, které se zúčastnili všichni ministři za ČSSD. Návrh příslušné metodiky dnes Hamáček odeslal premiérovi Andreji Babišovi (ANO) a ministrovi zdravotnictví Janu Blatnému (za ANO).

Hamáček řekl, že podobně jako při volbách bude při očkování nutné za krátkou dobu dostat do určitého místa vysoký počet obyvatel. „My jsme v rámci toho na ministerstvu vnitra zpracovali materiál, který má pomoci ve druhé fázi očkování,“ uvedl. Protože rozsáhlá očkovací centra budou hlavně ve větších městech, volební místnosti by se využily podle Hamáčka v jednotlivých okresech, menších městech a obcích.

„Vzhledem k tomu, jak jsme schopni zvládnout organizaci voleb, tak bychom mohli z pozice ministerstva vnitra a Hasičského záchranného sboru přispět k proočkování obyvatel,“ uvedl. Pokud by se v rámci ČR zvládaly očkovat čtyři okresy denně, bylo by možné proočkovat všechny zájemce do léta. „Z mého pohledu je to velmi ambiciózní, ale na základě té infrastruktury, kterou už máme vybudovanou a vyzkoušenou, velmi efektivní řešení jak populaci proočkovat,“ řekl Hamáček.

„Já si udělal velmi hrubou kalkulaci na městě, které dobře znám, Benátkách nad Jizerou. Voličů, tedy lidí starších 18 let, mají zhruba 5500,“ řekl. Pokud by se chtělo naočkovat 60 procent lidí, dorazilo by jich zhruba 3000. Pro šest volebních okrsků ve dvou dnech by to znamenalo naočkovat 250 lidí denně. „To je, myslím, zvládnutelné, byl by to příspěvek k těm velkým očkovacím centrům,“ pochlubil se Hamáček svými matematickými výpočty.

Češi žijící v cizině budou ve sněmovních volbách hlasovat v Ústeckém kraji, určil los

Češi žijící v cizině budou ve sněmovních volbách hlasovat v Ústeckém kraji, určil los

Češi žijící v zahraničí, kteří se letos v říjnu rozhodnou hlasovat ve sněmovních volbách, budou vybírat z kandidátů pro Ústecký kraj. Určil to čtvrteční los Státní volební komise, uvedlo v tiskové zprávě ministerstvo vnitra. V posledních volbách se hlasy ze zahraničí započítávaly do výsledků ve Středočeském kraji. Letošní volby do Poslanecké sněmovny se budou konat 8. a 9. října 2021.

Losování se podle předpisů musí uskutečnit do sedmi dnů od vyhlášení voleb ve Sbírce zákonů. Rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana, že se volby do sněmovny uskuteční 8. a 9. října, vyšlo ve sbírce na Silvestra. Začala tím oficiálně volební kampaň, která nese povinnosti pro strany, hnutí i jejich volební koalice.

V Ústeckém kraji plánuje kandidovat mimo jiné předseda Pirátů Ivan Bartoš jako celostátní lídr chystané koalice Pirátů a Starostů a nezávislých. Před čtyřmi lety v Ústeckém kraji vyhrálo s výrazným náskokem vládní hnutí ANO, které získalo 37,6 procenta hlasů. Druhá byla SPD s 12,6 procenta, za kterou zhruba o tři procentní body zaostaly KSČM a ODS.

Češi v cizině měli možnost vybírat si poslance ve volebních místnostech na zastupitelských úřadech či konzulátech zatím pětkrát. Poprvé to bylo v roce 2002, kdy se rozhodovali mezi jihomoravskými kandidáty. Při následujících dvou volbách volili mezi jihočeskými kandidáty. V roce 2013 i 2017 pak byli občané ze zahraničí přiřazeni ke Středočeskému kraji.

Vláda prodloužila tvrdá opatření o další dva týdny. Výjimku nedostaly ani skiareály

Vláda prodloužila tvrdá opatření o další dva týdny. Výjimku nedostaly ani skiareály

Opatření proti epidemii koronaviru zůstanou i nadále na nejpřísnějším stupni systému PES, a to nejméně do 22. ledna. Po jednání vlády to oznámil ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Neprošla ani výjimka pro lyžařská střediska. Vláda se k prodloužení opatření rozhodla na základě stále se zvyšujícího počtu nakažených, ČR má aktuálně nejvyšší denní přírůstky na světě.

Prodloužení opatření znamená, že musí být i nadále uzavřená velká část obchodů s výjimkou potravin či drogerií i provozovny služeb. Restaurace smějí mít otevřená jen výdejní okénka a většina školáků musela zůstat doma a přejít znovu na distanční výuku. Výjimku dostaly děti dvou nejnižších tříd základních škol a děti ze speciálních a mateřských škol.

Blatný uvedl, že kabinet umožní návštěvy zařízení pro dlouhodobě nemocné a zařízení následné péče. Pro návštěvu bude podle něj nutný negativní test a respirátor. Pro návštěvy pacientů na lůžkách akutní péče bude nutné dodržovat hygienická opatření, zejména nošení respirátorů.

Mírného uvolnění se podle ministra Blatného dočkají vysoké školy, kde budou od 11. ledna možné individuální konzultace jednoho studenta s jedním akademickým pracovníkem a účast na přijímacích zkouškách do 10 osob. Kromě toho bude možné i konání zkoušek do 10 osob ve vyšších odborných školách.

Antigenní testy hrazené ze zdravotního pojištění budou pokračovat i po 15. lednu, takže si za ně lidé nic nepřiplácejí. To má trvat, než se podaří naočkovat významnou část občanů. Lidé mohou antigenní testy podstoupit opakovaně.

Minářovo nové politické hnutí Lidé PRO nenasbíralo za měsíc ani pět procent podpisů

Minářovo nové politické hnutí Lidé PRO nenasbíralo za měsíc ani pět procent podpisů

Nové politické hnutí Lidé PRO, které založil bývalý předseda spolku Milion chvilek Mikuláš Minář, podmínilo kandidaturu v podzimních parlamentních nasbíráním půl milionu podpisů. Za více než měsíc od spuštění webu ale prohlášení podepsalo jen 23 tisíc lidí, tedy 4,6 procenta z cílového počtu.

Mikuláš Minář donedávna stál v čele spolku Milionu chvilek, který v roce 2017 spoluzaložil právě kvůli Babišovi, jenž podle něj nedodržoval předvolební sliby. Následně také pořádal demonstrace, při nichž premiéra rovněž kritizoval za střet zájmů a vyzýval ho, aby z veřejné funkce odešel. V listopadu 2019 na pražské Letné se největšího z protestů zúčastnilo podle organizátorů až 300 tisíc lidí.

A i přesto, že Minář přímý vstup do politiky dlouhodobě odmítal, loni na podzim oznámil, že plánuje založit nové politické hnutí. Zároveň ale během prosincového online představení hnutí deklaroval, že pokud nenasbírá hnutí dostatečný počet podpisů, v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny kandidovat nebude. Počet podpisů má podle něj ukázat, jaký mají lidé o projekt zájem.

Lidé tedy zřejmě o Mináře zájem nemají, přestože se podle něj Česká republika zasekla v krizi a přešlapuje na místě. „Příčinou je stav naší politiky. I ta je v krizi. Musí přijít něco nového, svěží vítr, noví lidé do politiky, poctiví a schopní, kteří umí naslouchat,” lákal ve videu na webu projektu.

Očkování prioritních skupin bude dokončeno v březnu, ostatní až v létě, uvedl Blatný

Očkování prioritních skupin bude dokončeno v březnu, ostatní až v létě, uvedl Blatný

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) oznámil, že očkování lidí z prioritních skupin by mělo být hotové nejpozději v březnu. Jedná se zhruba o 600 000 osob. Mimo jiné jde o zdravotníky, kteří pečují o covidové pacienty, a lidi nad 80 let. Ministr také zopakoval, že rezervační systém pro očkování proti covidu-19 bude pro lidi nad 80 let spuštěn 15. ledna, pro ostatní pak od 1. února.

Poté, co bude od února spuštěn centrální rezervační systém, se budou moci zaregistrovat i lidé, kteří nepatří do prioritních skupin. Podle ministra budou zařazeni do systému, ale bude jim přidělen termín až poté, co budou naočkováni lidé z prioritních skupin. Systém bude podle ministra podobný jako rezervační web pro antigenní testování veřejnosti.

Na mladé lidi bez jakýchkoliv zdravotních problémů by se s vakcínou proti covidu-19 mohlo dostat na přelomu jara a léta, spíše v létě. Kýžená část populace, kolem pěti milionů lidí, by mohla být proočkována do konce léta, dodal ministr.

Rychlost očkování bude podle ministra ovlivňovat především to, jak rychle budou do ČR dodávány vakcíny od výrobců. „To bude v budoucích měsících limitovat rychlost očkování,“ uvedl Blatný. Zatím se podle dat z pondělního večera podařilo naočkovat 13 000 lidí.

Prezident vyhlásil termín voleb do Poslanecké sněmovny, proběhnou druhý týden v říjnu

Prezident vyhlásil termín voleb do Poslanecké sněmovny, proběhnou druhý týden v říjnu

Prezident Miloš Zeman podepsal vyhlášení sněmovních voleb pro letošní rok. Budou se konat v pátek 8. a v sobotu 9. října 2021. Zeman tak chce stranám dopřát dost času na kampaň. Voliči po celé republice budou vybírat 200 nových poslanců a poslankyň na čtyřletý mandát.

Zeman vypsání voleb na začátek října avizoval ve svém vánočním poselství, přičemž teoreticky měl čas na rozhodnutí o termínu voleb až do začátku července.  Vyhlášením voleb více než devět měsíců před jejich konáním se výrazně odchýlil od dosavadní praxe své i svých předchůdců. Jeho předchůdce Václav Klaus vyhlašoval, podobně jako Václav Havel volební dny zhruba čtyři měsíce před jejich konáním. 

Prezident v sobotu rozhodnutí vyhlásit volby na začátek října zdůvodnil tím, že chce stranám dopřát dost času na kampaň. „S tím, že samozřejmě to bude kampaň poněkud jiná, méně kontaktní,“ řekl. Kvůli covidu-19 budou podle něj muset strany více spoléhat na technické prostředky než na kontakt s voliči. V projevu je vybídl, aby předložily jasné programy bez frází. 

Premiéra Babiše prý Zemanovo rozhodnutí vyhlásit volby s tak velkým předstihem překvapilo. Uvedl, že radost z toho nemá, protože ANO bude muset už od nynějška vykazovat náklady na kampaň. Babiš nicméně jasně deklaroval, že ve volbách bude chtít obhájit post premiéra. Vznikající opoziční koalici Pirátů, STAN a KDU-ČSL ale nepodceňuje. Na otázku, zda si sám sebe dokáže představit v opozici jako řadového poslance, řekl, že možná ano. „Může to být zajímavé,“ poznamenal.