Plánovaný Nejvyšší stavební úřad ani jemu podřízená soustava krajských úřadů nakonec nevzniknou. Jejich zrušení dnes schválila Sněmovna v novele stavebního zákona. Stavební úřady tak zůstanou dál při obcích. Novela nového stavebního zákona má také ve schválené podobě zrychlit a zjednodušit stavební řízení. Nyní ji dostane k projednání Senát. Poté ji dostane k podpisu prezident.

Díky novele by se stavebníci mohli snáze a rychleji dostat ke stavebnímu povolení. Umožnit jim to má postup, kdy stavební úřad sám obešle ostatní dotčené úřady a získá jejich vyjádření v takzvaném koordinovaném závazném stanovisku. Toto stanovisko bude nově zahrnovat i takzvané jednotné environmentální stanovisko (JES) podle zcela nového zákona. Tento zákon poslanci dnes také schválili a jeho účinnost je navržena od 1. ledna 2024. Na konci by mělo být jen jedno razítko pro stavebníka.

Stanovisko JES má podle dřívějšího vyjádření ministra dopravy Martin Kupky (ODS) zahrnout také stanovisko k posuzování vlivů na životní prostředí, takzvané EIA. Stanovisko bude platit pět let a bude možné ho prodloužit. Na žádost stavebníka bude možné stanovisko i změnit. Pokud více zákonů vyžaduje shodné údaje, bude je žadatel vyplňovat jenom jednou.

Nový ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v pátek před poslanci řekl, že zákon o JES považuje za poměrně velký průlom spolu se stavebním zákonem v integraci, digitalizaci a zjednodušení stavebního řízení. Spolu s novelou stavebního zákona má celkově zajistit, aby žadatel obdržel stavební povolení snáze a nemusel zjišťovat stanoviska dotčených úřadů. Stanovisko by za něj měl zjišťovat stavební úřad.

Politické strany se v letošních prezidentských volbách zatím příliš neangažovaly, svého kandidáta do boje o Hrad vyslala jenom obnovená ODA miliardáře Pavla Sehnala. Příčinu lze spatřovat v tom, že před pěti lety žádný stranický kandidát výrazně neuspěl, snad kromě Karla Schwarzenberga, který ale byl ve druhém kole také nakonec poražen.

Do prvního kola byly strany letos opatrné, ale před druhým kolem volby prezidenta už se nebojí říci svá doporučení nahlas. Většina parlamentních stran by na Pražském hradě viděla raději Jiřího Drahoše, než stávajícího prezidenta.

Dát svůj hlas Jiřímu Drahošovi doporučily svým voličům ODS, TOP09, KDU-ČSL i STAN. Drahoš vede i v anketě Pirátů na jejich vnitrostranickém internetovém fóru. Tuto nezávaznou anketu mezi svými členy vypsali Piráti po prvním kole volby. Drahoše podpořilo 88 % hlasujících, sám předseda strany Ivan Bartoš veřejně deklaroval, že v prvním kole podpořil lékaře Marka Hilšera a nyní bude hlasovat pro Drahoše.

ODS se prostřednictvím předsedy Petra Fialy vyjádřila, že si nepřeje pokračování Zemanova mandátu, konkrétního kandidáta ale nepodpořila. Po prvním kole Fiala gratuloval Drahošovi a projevil přání, aby voliči ve druhém kole „ukončili toto nepříliš šťastné období“. Předseda TOP09 Jiří Pospíšil vyzval ke spojení sil na podporu Drahoše.

V ČSSD jsou názory rozdělené tak zhruba napůl, předseda Milan Chovanec a bývalý jihomoravský hejtman Michal Hašek se vyjádřili pro Zemana, expremiér Bohuslav Sobotka a některé další špičky strany podle svých vyjádření podpoří Drahoše.

Volit stávajícího prezidenta svým voličům doporučili jak v prvním, tak ve druhém kole strany SPD a KSČM. Obě partaje se shodly v tom, že Zemana pokládají za většího obhájce českých národních zájmů než Drahoše.

Premiér Andrej Babiš svou osobní podporu Miloši Zemanovi vyjádřil už před prvním kolem, svá slova zopakoval i po vyhlášení výsledků prvního kola. Zároveň ale upozornil, že rozhodně nejde o postoj celého hnutí ANO a že každý z jejich voličů má vlastní rozum, aby se rozhodl, koho volit. Zemanovi ale před druhým kolem doporučil, aby nesměřoval na východ a zbavil se kancléře Vratislava Mynáře a poradce Marina Nejedlého.